pátek 24. dubna 2009

Reformy roku kabo a čínsko-japonská válka

1895 čínsko – japonská válka

Po obsazení královského paláce svrhly Japonci Täwonguna a začaly provádět reformy. Válčilo se na území Koreje a v jejich vodách a válka měla rychlý průběh. Válka ukončena mírovou smlouvou z Šimonoseki z dubna 1895. Čína přiznala, že Korea není její vazal a Japonci dostali Taiwan.

obr.: nádherná ilustrace k čínsko - japonské válce.



Reformy Kabo 1894 – 95

갑오 Označení roku, kdy reformy začaly, tj. 1894

První opravdu uskutečněná reforma skrz celou společnost – pokus o přeměnu na moderní společnost. Uskutečňovali je Japonci – podle japonského vzoru (co si Japonci sami vybrali ze Západu). Korejce pobouřilo stříhání copů.

Tři fáze:


1) japonská – červenec – říjen 1894, hurá akce pod vlivem Japonska
2) čínská – umírněnější reformy, u moci jsou opět Minové
3) rusko-americká – reformy slábnou, Japonci zavraždili královnu Min

Vydávaly se edikty

군국 기무처 Vojenská rada – prováděla 1. fázi reforem, byl to 18 členný kabinet s ministry atd., padla 1894.

21 bodové prohlášení – nejprogresivnější prohlášení, polovina věcí byla pro Korejce naprostý šok.

1) Všechny dokumenty budou používat letopočet dle Tanguna (-2333) – užíval se až do 1961
2) Zrušení všech stavovských rozdílů (hlavně třídy jangbanů) – přijímání do úřadů dle schopností (nikdy neplatilo a platit nebude)
3) Zrušení nadřazenosti civilních úředníků nad vojenskými
4) Zločinec trestán jen on, ne jeho rodina, zrušení mučení
5) Adopce – zneužívali se, aby byla zachována mužská linie rodu, omezili se na případy, kdy hlavní žena neporodila syna
6) Zrušení raných zasnoubení a sňatků, normálně kolem deseti let a potom v patnácti letech, zavedli až v šestnácti a druhý sňatek v dvaceti
7) Vdovy se mohou znovu vdát
8) Zrušeno veškeré otroctví, kupování a prodávání lidí
9) Každý občan se může obrátit na radu, když si myslí, že jeho návrh zlepší vlast
10) Redukce sluhů ve vládních úřadech
11) Sjednocení oděvů, snížení nákladného oblékání
12) Úředníci mohou do úřadu přijít i pěšky, zákaz nosítek a podpírání při chůzi
13) Redukce doprovodů úředníků, snadněji se potom vraždili
14) Zakázáno následnictví v úřadech
15) Tvrdé tresty za krádeže státního majetku
16) Úřední hodnosti se nebudou dělit na „starší“ a „mladší“ (všechno bylo zdvojeno, dělal jen jeden)
17) Zrušena kasta zavržených
18) Úředníci mohou v důchodu obchodovat
19) Vzdělání se už neověřuje úřednickými zkouškami kwago z klasicků, založeny školy 배재 (kluci) a 이화 Ehwa (holky)
20) Daně se budou platit v penězích, ne v naturálijích
21) Všichni musí mít na dveřích destičku se jménem, postavením a adresou

U příležitosti oběti předkům vydán edikt 홍봉 – program Velký plán - leden 1985 –, vydal ho Kodžong,

14 bodový Velký plán - dle Korejců to je návrh první ústavy.

1) Rušíme svou závislost na Číně
2) Přetržení svazků příbuzných královské rodiny (aby každý nekecal do vládnutí)
3) Král bude své ministry přijímat sám, sám se bude ptát a sám rozhodovat
4) Záležitosti paláce a vlády budou odděleny
5) Pravomoci a povinnosti ministerstev musí být přesně definovány
6) Vybírání daní bude jen jedno
7) Daně z půdy patří pouze pod ministerstvo financí
8) Rozpočet královské domácnosti se sníží, aby šly příkladem
9) Každý rok budou příjmy a výdaje kontrolovány
10) Reforma místní správy
11) Chytří mladíci budou vyslání na studia do zahraničí (holky ne)
12) Reorganizace armády
13) Zabezpečení práva na život, bezpečnost a majetek – změna občanského a trestního zákoníku
14) Úředníci budou vybíráni dle schopností, ne původu

Souhrn reforem

· Nezávislost Koreje – užívání Tangunského kalendáře atd.
· Reforma politické struktury – fungující ministerstva a vláda
· Rozpočet a finance
· Standardizace měr a vah
· Vojenství – moderní armáda a policie (moc nevyšlo)
· Změna vzdělávacího systému – zrušení zkoušek Kwago
· Soudní systém – zavedeno rozdělení na žalobce, obhájce a soudce
· Sociální reformy – stavovské rozdíly, adopce, vdovy, otroci

Proti reformám byl velký odpor skoro odevšad – byly zaváděny pod patronací Japonska projaponskými úředníky. Královna Min reformy skoro zastavila a vyrovnala situaci pomocí Ruska a USA. Vyhnala projaponské úředníky. Šestého října 1895 ji zavraždili Japonci. Rozsekána za nevysvětlitelných okolností. Po vraždě byly reformy odmítnuté. Ruský a americký vliv převážil. Drobná povstání na venkově, vyslána jednotka na potlačení a Rusové a Američané toho využili a přenesli Kodžonga a následníka trůnu na ruské velvyslanectví. To byl konec reformního hnutí Kabo. Ale přibližně polovina reforem začala platit.

úterý 21. dubna 2009

Návštěva manželky korejského premiéra

Dnes jsme měli ve škole veselo. Přišla se na nás podívat manželka korejského premiéra, který přijel na oficiální návštěvu ČR. Věděli jsme o tom docela dlouho dopředu, takže jsme se těšili. Náš učitel gramatiky dělal tlumočníka panu premiérovi, takže nám i dnes odpadla hodina. Jako třída jsme paní 홍소자 (Hong Sodža) koupily knížku o Univerzitě Karlově a dvě hezký skleničky s logem univerzity. Cela ta legrace se odehrála v malém kabinetu Ústavu dálného východu v Celetné. Za studenty tam byl první a druhý ročník, za profesorstvo kromě pana profesora Pucka všichni. Náš korejský lektor 이두선 (I Tu-sŏn) nesměl chybět a fotil jako blázen.

obr.: téměř kompletní první ročník koreanistiky a náš korejský lektor 이두선.



Celá delegace přišla něco po čtvrté a byla mnohem větší, než jsem čekal. Kromě bodyguarda, který vypadal opravdu cool, přišlo asi šest dalších žen. Jedna uměla česky, nebo to tak aspoň vypadalo, jedna všechno zapisovala (protokolistka) další se usmívali. Předávání daru samozřejmě připadlo na mě, protože jsem ve třídě jediný chlap.

obr.: Korejský premiér 한승수 (Han Sŭng-su) a jeho paní 홍소자 (Hong Sodža).



Když delegace přišla, podle pokynu našich učitelů jsme zatleskali a paní Sodža nás hned začala jednoho po druhém zdravit. S každým si podala ruku a něco drobného řekla. Když přišla ke mně, místo ruky jsem ji předal dárek a řekl nachystanou skoro větu: 우리한테서 선물, 책하고 잔. Česky „dárek od nás, kniha a skleničky.“ Během této operace jsem byl asi dvacetkrát vyfocen. Potom přišel čas na naše nachystané otázky, nikdo se do nich moc neměl, celkem jich padlo asi pět. Paní Sodža na ně odpovídala velmi obsáhle, občas jsem i rozuměl. Když se nikdy k další neměl, nahodil jsem jednu já: 채코 음식을 좋아하십니까? neboli „Máte ráda české jídlo?“. Co jsem tak rozuměl, tak české jídlo ještě neměla, ale mluvila asi tři minuty, takže to celé bude složitější. V jednu chvíli se paní rozkašlala a doprovod začal shánět nějakou skleničku vody. Bodyguard odešel zkontrolovat vodu, kterou měla paní dostat (evidentně bere svou práci vážně), ale ta mezitím v jeho nepřítomnosti dostala minerálku od jedné druhačky. Zpětně se to dá brát jako dobrý plán, jak odlákat ochranku, když chcete někoho otrávit. Asi po půl hodině se delegace začala chystat k odchodu a paní Sodža nám předala dárky. Za studenty jsem ho přebíral zase já. Jenom jsem si dával pozor, abych ho převzal správně zdvořile oběma rukama a poděkoval jsem „고맙습니다“. Foťáky samozřejmě cvakaly na plno. V krásně zabalené krabičce by mělo být usbéčko, ale ještě jsem to nerozbalil, je to opravdu krásně zabalené.

obr.: dárek přímo z rukou paní Sodža, uvnitř by mělo být USB.



Poté ještě předala vedoucí oboru koreanistiky jednu tašku a jednu velkou krabici. V tašce byly další krásně zabalené usbéčka pro ostatní studenty a v krabici údajně cédéčka s nějakou korejskou operní pěvkyní. Rovněž nádherně zabalené, takže jsme to zatím ani nerozbalili. Každému nám před odchodem podala ruku, poděkovala a s celou delegací odešla. Paní byla velmi milá, elegantně oblečená, hezky se usmívala a řekla nám, že Korejci se budou snažit, abychom svého rozhodnutí studovat korejštinu nelitovali. Více takových návštěv.

PS: Pokud nám lektor pošle nějaké fotky, tak je sem určitě nahraju.
EDIT: foto od I Tu-sŏna.


Edit: tak jsem to rozbalil a je tam opravdu USB. A takhle krásný.

neděle 19. dubna 2009

Gramatika korejštiny 11 - 20

Tak pokračujume. Minulý díl zde.

11. Partikule -

Znamená „taky“ a připojuje se za podstatné jméno.

사전도 있습니까? Máte taky slovník?

12. Ukazovací zájmena

V prvním pádu.

이 + 것 = 이것이 blízko ke mně
그 + 것 = 그것이 blízko u posluchače, již známé oběma
저 + 것 = 저것이 vzdálené oběma

13. Zdvořilostní sufix –

Připojuje se k podstatnému jménu.

선생 + 님 = 선생님 vážený pan
사장 + 님 = 사장님 pan ředitel

14. Zdvořilostní sufix -시 / -으시

Připojuje se za slovesný kmen.

-시 (pro samohlásku)
-으시 (pro souhlásku)

선생님이 오십니다. Přichází pan učitel.
아버지는 신문을 읽으십니다. Otec čte noviny.

Některá slovesa nepoužívají slovesný zdvořilostní sufix, ale kompletně se změní.

- 자다 →주무시다 spát
- 먹다 → 잡수시다 jíst
- 있다 → 계시다 být

I některá podstatná jména mají svou zdvořilostní verzi.

- 밥 → 진지
- 말 → 말씀
- 집 →댁

Když chceme vyjádřit úctu k podmětu věty, můžeme místo koncovky prvního pádu -이 / -가 užít zdvořilostní koncovku pro podmět -께서.

15. Koncovka oslovení

Může být přidána za jméno nebo za kompletní jméno bez ohledu na pohlaví. Je nevhodné použít pouze s příjmením.

Kim Jong-suk = 영술 씨 nebo 김 영숙 씨 (김 씨)

16. Rozkazovací způsob -십시오 / -으십시오

Používá se, když mluvčí vyžaduje nějakou akci po posluchači. Před koncovku se připojuje zdvořilostní sufix -시 / -으시.

-십시오 (pro samohlásku)
-으십시오 (pro souhlásku)

오다 – 오 + 십시오 = 오십시오 přijďte!
읽다 – 읽 + 으십시오 = 읽으십시오 čtěte!

17. Vybízecí způsob -ㅂ시다 / -읍시다

Používá se, když mluvčí chce s posluchačem provést nějakou akci společně.

-ㅂ시다 (pro samohlásku)
-읍시다 (pro souhlásku)

가다 – 가 + ㅂ시다 = 갑시다 pojďme
앉다 – 앉 + 읍시다 = 앉읍시다 posaďme se

18. Vyjádření přání spojením –고 싶다

Normálně se užívá pro první osobu jednotného i množného čísla v oznamovací větě a pro druhou osobu v tázací větě.

저는 한국어를 공부하고 싶습니다. Já chci studovat korejštinu.
주말에는 뭘 하고 싶습니까? Co chceš dělat o víkendu?

Když je podmětem třetí osoba jednotného nebo množného čísla, použije se spojení –고 십어하다.

그 사람이 나는 만나고 십어합니다. Ten člověk se chce se mnou setkat.
우리 부모님께서 서울에 오고 십어합니다. Moji rodiče chtějí přijet do Soulu.

19. Spojovací partikule –하고, -과/-와

Jsou zaměnitelné. Spojují dvě podstatná jména stejně jako české „a“ nebo anglické „and“.

-과 (pro souhlásku)
-와 (pro samohlásku)

가방에 책하고 공책이 있습니다. V tašce je kniha a sešit.
도사관에 신문하고 잡지가 많습니다. V knihovně je hodně novin a časopisů.
아버지와 어머니는 집에 겨십니다. Otec s matkou jsou doma.

20. Vyjádření společně / sám / společně s – 같이 / 혼자 / -과 (와) 같이

- 같이 (společně)
- 혼자 (sám)
- 과 같이/ -와 같이 (společně s)

Po podstatných jménech označujících lidi znamená „společně s“ a je následováno slovesem.

우리는 도서관에 같이 갑시다. Pojďme spolu do knihovny.
우리는 같이 공부합니다. Studujeme spolu.
집에 혼자 갑니까? Jdeš domů sám?
우리는 어머니와 같이 삽니다. Žijeme s naší matkou.
어제 친수와 같이 영화를 보았습니다. Včera jsem s přítelem viděl film.

pátek 17. dubna 2009

Povstání Tonghak

1894 povstání Tonghak (동학)

Východní (tj. korejské) učení – opozice proti Západnímu učení (křesťanství).

Čchö Če-u – vůdce hnutí, vizionář, epileptik, nelegitimní syn, v životě se mu nevedlo, vymyslel soubor učení Tonghak.

Tonghak – vize spravedlivé společnosti, měl jen pár učedníků, vláda považovala jeho učení za nebezpečné a ještě před otevřením Koreje ho popravila.

obr.: portért Čchö Če-ua.



obr.: školáci u sochy Čchö Če-ua.



- Sbírka Čchö Če-uových hymnů (Jongdam Jusa) – sesbírali žáci
- Velký soubor Tonghakského učení (Tongjong Tädžon).

Začali vznikat farnosti (duchovní organizace), stoupenci začali být pronásledování vládou. Šlo o to, kde a kdy to bouchne.

1892 – 93 – kampaně za očištění jména Če-ua – nevyslyšeny, obrátili se přímo na krále – odnesli mu petici (to bylo do té doby nemyslitelné) – ale ten průvod s peticí byl rozprášen ještě před branami Soulu, takže král petici ani neviděl.

1894 – jeden úředník přehnal vydírání rolníků, ti si stěžovali a vyšší úředník to vyřešil tak, že je nechal zavřít a to už nedokázali snést. V městě Kabu (가부) se vydal lid se sekyrami na úřad, vykradli sýpky, zabili toho úředníka, vzali si zbraně. Podobné věci se děli v celé provincii Čolla. Nešlo výhradně o stoupence Tonghaku, ale o obyčejné naštvané lidi.

전 봉준 Čon Pong-džun – vůdce vzbouřenců, ne po duchovní stránce, ale po vojenské, bouře se šířily na sever.

obr.: portrét Čon Pong-džuna.


- 보국 안민 nápis na jejich standartě, volný překlad „chránit stát, upokojit lid“
- 4 bodový program – nacionalistický a konfuciánský zároveň
- vyhnat Japonce, zaprodance (tj. mocné rody), nezabíjet nevinné a neničit majetek, plnit si své
povinnosti (k vládě a rodině)

Šlo o povstání proti všemu cizímu, hlavně Japoncům, dvůr se vyděsil a poslal na ně elitní jednotku, ale polovina z ní dezertovala už cestou a byla snadno poražena. Povstalci drželi ve svých rukách velkou část země (vč. města 전수) a vytvořili další program tentokrát už adresovaný přímo vládě.

- 30 bodový program – hlavně o daních, trestání svévolných úředníků, zrušení technologických novinek, smazání dluhů, zabezpečení pro vdovy a sirotky – sociální požadavky.

Vláda panikařila a požádala Čínu o pomoc, ta radostně vyhověla. Na základě Tiencinské smlouvy informovala Japonsko o vyslání vojsk do Koreje a ti připluli vzápětí. Povstalci už ale byli zpacifikováni – protože jim vláda slíbila všechno, co požadovali (včetně spolupráce na vládě, návrat Täwonguna do vlády, spálení registru otroků, zrušení kasty vyvržených, přerozdělení půdy a odchodu Japonců) a oni přistoupili na požadavek vlády, aby se rozpustili. Čínská a japonská armáda tedy neměly v Koreji co na práci, takže Číňané navrhli oboustranné stažení z Koreje. Japonci ale chtěli Korejcům vnutit pár reforem a šábnout se s Číňany. Ti na to nereagovali a Japonci vtrhly do paláce Kjongbokkung, což znamenalo začátek druhé vlny povstání Tonghak a zároveň začátek Čínsko – Japonské války.
Vždy myšleny proti Japoncům (protože boj proti Japoncům je vždy spravedlivý), neměly ale šanci a do konce roku 1894 zlikvidovány. Čon Pong-džun popraven v dubnu 1895 = konec Tonghaku. Dále pokračuje už jen jako Sekta nebeské cesty - 전도교. (obrázek je logo 전도교)

pátek 10. dubna 2009

Vzpoura vojáků a pokus o převrat

Pokračujeme v nových korejských dějinách.

Vzpoura vojáků z roku 1882 – 임오군란 (imo kullan)

Byla zřízena zvláštní jednotka (jiné vybavení, výhody, vzhled), prý se měla zrušit stálá armáda, které se platilo rýží. Dostali špatnou rýži, vojáky to naštvalo a povstali (ještě neměli pušky). Zabili velitele, kteří za to podle nich mohli. Vzbouřenci měli být zatčeni a odsouzeni k smrti. Vojáci zaútočili na dům Minů a kladli si podmínky, hlavně aby se k moci vrátil Täwongun. Během vzpoury bylo spáleno japonské velvyslanectví. Täwongun se opravdu na chvíli vrátil k moci a zrušil nové zvláštní jednotky a všechny reformy.

Japonci se vrátili s jednotkami, ale Číňané přišli ještě dříve, viděli šanci donutit Koreu je zase poslouchat. Obsadili několik výšin a deportovali Täwonguna do Číny. Po příjezdu Japonců hrozil střet. Japonci Číňany nečekali, chtěli po Koreji repatriace a další výhody (umístění vojenských jednotek v Koreji). Zatím se do sebe obě armády nepustily, k tomu dojde až později. Povstalci utekli, Kim Kjom-ho (zodpovědný za podvod s rýží) byl zabit nájemnými vrahy v Japonsku.

Pokus o státní převrat z roku 1884 갑신정변 (kapšin čongbjon)
Pokrokový spiklenci okolo Kim Ok-kjuna (김옥균– reformátor za každou cenu, u nás by dostal trest za vlastizradu). Plán akce: unesou krále do jiného paláce, pozvou reakcionáře, ty zabijou, přečtou program a je převrat. Povedla se jim jen část, vylákali krále, dostali ho do jiného paláce, odstranili velitele vojsk, vyhlásili program. V době vyhlášení programu už bylo ale povstání prohrané.


obr.: účastníci pokusu o převrat.




14 bodový program: vrátit Täwonguna z Číny, konec vlády Minů, reforma daní, potrestání zkorumpovaných úředníků, zrušení vybírání daní v rýži, nový policejní systém atd. = snaha vytvořit nezávislý a moderní stát.


obr.: Kim Ok-kjun.



Po nezdařeném pokusu o převrat se Japonci snažili vytěžit se situace co nejvíc a po jednání s Čínou sepsali Tiencinskou dohodu – Čína i Japonsko stáhnou své jednotky z Koreje. V případě vyslání jednotek do Koreje se budou vzájemně informovat. Do všech ministerstev budou jmenování čínští a japonští poradci.

Číňané mluvili do vnitřní politiky Koreje – šlo jim o obchodní východy. Korea už nebyla svým pánem.

Poradci působící v Koreji:

Jüan Š´- kchaj – zodpovědný za záležitosti v Koreji, jednal ve prospěch Číny (šedá eminence). Královna Min a její klika byli pročíňští, takže Čína rychle dosáhla stejných obchodních výhod, jaké mělo Japonsko.

Karel Waeber – ruský diplomat vyslaný do Koreje po podepsání Rusko – Korejské obchodní smlouvy v r. 1984. Postupně získal rod Minů na ruskou stranu.

Paul Georg von Möllendorf – pruský diplomat vyslaný do Koreje Čínou, chtěl vyvážit vliv na Koreu třetí velmocí a zvolil Rusko, hájil zájmy Ruska, pohrdal Asiaty. Pomohl jim, ale bral je jako loutky.

1887 Anglicko – Ruské územní spory – anglická akce na just proti Rusku, aby nemohli do Vladivostoku, tak obsadili důležitý ostrov Komundo a vydrželi tam dva roky.

středa 8. dubna 2009

Mono v Akropoli

Včera večer jsem byl opět na koncertu v Paláci Akropolis, minule to byl Habib Koité, tentokrát japonští postrockeři Mono. Přestože Mono už u nás hráli minimálně potřetí, pro mě to byl jejich první koncert. Nijak extra je neznal, ale po poslechu posledního alba Hymn to the immortal wind jsem musel jít. Pokud máte rádi Sigur Rós nebo třeba Mogway, budou se vám líbit i Mono. Kvůli schůzi Česko-korejské společnosti jsem měl strach, že nestihnu začátek koncertu, ale přišel jsem během první písně, takže v pohodě. Mono hráli naprosto famózně. Tři kytary a bicí, občas klávesy. Všichni dlouhovlasí jako strašidelné postavy s japonských hororů. Kluci seděli po stranách a mezi nimi stála s kytarou půvabná Tamaki. Melodie ukryté v mohutných zvukových vlnách o průměrné délce přes deset minut mě nadchly po pár vteřinách a celý koncert mě euforie neopustila. No, posuďte to sami.

video: kompletní song Mono z Akropole. Pro vyšší kvalitu si přepněte na HD.




PS: za celý koncert nikdo z Mono neřekl ani slovo, přesto šlo o velmi emotivní zážitek. Přídavek se taky žádný nekonal, což je trochu škoda.

pondělí 6. dubna 2009

Gramatika korejštiny 1 - 10

Pro samouky či liné spolužáky:)

1. Zdvořilostní slovesná koncovka v oznamovací větě

-ㅂ니다 (pro samohlásku)
-습니다 (pro souhlásku)

가다 → 가 + ㅂ니다 = 갑니다 jdu
오다 → 오 + ㅂ니다 = 옵니다 přicházím
있다 → 있 + 습니다 = 있습니다 jsem, mám
먹다 → 먹 + 습니다 = 먹습니다 jím

2. Zdvořilostní slovesná koncovka v otázce

-ㅂ니까? (pro samohlásku)
-습니까? (pro souhlásku)

가다 → 가 +ㅂ니까 = 갑니까? jdu?
오다 → 오 +ㅂ니까 = 옵니까? přicházím?
있다 → 있 +습니까 = 있습니까? jsem, mám?
먹다 → 먹 +습니까 = 먹습니까? jím?

3. Koncovka prvního pádu podstatného jména -이 / -가

-이 (pro souhlásku)
-가 (pro samohlásku)

이것이 책입니다. Tohle je kniha.
이름이 무엇입나까? Jak se jmenuješ?
비가 옵니다. Prší. („Přichází déšť.“)
친구가 많습니다. Mám spoustu přátel. („Přátel je mnoho.“)
의자가 없습니다. Nejsou tu žádná křesla.

4. Osobní zájmena (+ zájmeno kdo) s nepravidelným podmětným tvarem

- 나 → 내가 já (mezi přáteli)
- 저 → 제가 já (skromně, třeba k učiteli)
- 너 →네가 ty
- 누구 → 누가 kdo

누가 기다립니까? Kdo čeká? Podmětný tvar.
누구를 기다립니까? Na koho čekáš? Předmětný tvar.

5. Partikule zvýrazňující podmět (význam věty) –는 / -은

Nemusí ve větě být, je-li podmět jasný z kontextu.

-는 (pro samohlásku)
-은 (pro souhlásku)

나는 한국말이 재미있습니다. Korejština mi přijde zajímavá.
이것은 우리집이 아닙니다. To není náš dům.

6. Partikule zvýrazňující předmět -를/-을

-를 (pro samohlásku)
-을 (pro souhlásku)

철수 씨는 한국어를 공부합니다. Čcholsu studuje korejštinu.
아버지는 신문을 읽으십니다. Otec čte noviny.

7. Partikule určující místo

-에 vyjadřuje statickou pozici nebo cíl u slovesa pohybu (vyjadřuje i čas)
-에서 vyjadřuje místo uskutečnění děje, ve spojení se slovesy pohybu znamená „z“

영수는 집에 있습니다. Jong-su je doma.
어디에 가십니까? Kam jdete?
저는 한국에서 삽니다. Žiju v Koreji.
캐나다에서 왔습니다. Jsem z Kanady. („Přijel jsem z Kanady.“)

8. Kladná spona být이다

Připojuje se k podst. jménům a pojí se nulovým pádem, tj. nepřipojuje se koncovka 1. pádu -이 / -가.

저는 학생입니다. Jsem student.
여기가 우리집입니다. Tohle je náš dům.

9. Záporná spona být -이/-가 아니다

Připojuje se k podst. jménům a pojí se s 1. pádem, takže se připojuje koncovka 1. pádu -이 / -가.

저는 학생이 아닙니다. Já nejsem student.
저분은 우리 어머니가 아닙니다. Ta osoba není moje matka.

10. Sloveso být a nebýt 있다 / 없다

Sloveso있다 znamená být, v angličtině mu odpovídá (to be, to have, to stay). Zápor nebýt je없다.
친구가 있습니다. Mám přítele. („Přítel existuje.“)
질문이 있습니까? Nějaké otázky? („Existují otázky?“)
그림이 없습니다. Nemám obraz.
돈이 없습니까? Nemáš peníze?