pátek 10. dubna 2009

Vzpoura vojáků a pokus o převrat

Pokračujeme v nových korejských dějinách.

Vzpoura vojáků z roku 1882 – 임오군란 (imo kullan)

Byla zřízena zvláštní jednotka (jiné vybavení, výhody, vzhled), prý se měla zrušit stálá armáda, které se platilo rýží. Dostali špatnou rýži, vojáky to naštvalo a povstali (ještě neměli pušky). Zabili velitele, kteří za to podle nich mohli. Vzbouřenci měli být zatčeni a odsouzeni k smrti. Vojáci zaútočili na dům Minů a kladli si podmínky, hlavně aby se k moci vrátil Täwongun. Během vzpoury bylo spáleno japonské velvyslanectví. Täwongun se opravdu na chvíli vrátil k moci a zrušil nové zvláštní jednotky a všechny reformy.

Japonci se vrátili s jednotkami, ale Číňané přišli ještě dříve, viděli šanci donutit Koreu je zase poslouchat. Obsadili několik výšin a deportovali Täwonguna do Číny. Po příjezdu Japonců hrozil střet. Japonci Číňany nečekali, chtěli po Koreji repatriace a další výhody (umístění vojenských jednotek v Koreji). Zatím se do sebe obě armády nepustily, k tomu dojde až později. Povstalci utekli, Kim Kjom-ho (zodpovědný za podvod s rýží) byl zabit nájemnými vrahy v Japonsku.

Pokus o státní převrat z roku 1884 갑신정변 (kapšin čongbjon)
Pokrokový spiklenci okolo Kim Ok-kjuna (김옥균– reformátor za každou cenu, u nás by dostal trest za vlastizradu). Plán akce: unesou krále do jiného paláce, pozvou reakcionáře, ty zabijou, přečtou program a je převrat. Povedla se jim jen část, vylákali krále, dostali ho do jiného paláce, odstranili velitele vojsk, vyhlásili program. V době vyhlášení programu už bylo ale povstání prohrané.


obr.: účastníci pokusu o převrat.




14 bodový program: vrátit Täwonguna z Číny, konec vlády Minů, reforma daní, potrestání zkorumpovaných úředníků, zrušení vybírání daní v rýži, nový policejní systém atd. = snaha vytvořit nezávislý a moderní stát.


obr.: Kim Ok-kjun.



Po nezdařeném pokusu o převrat se Japonci snažili vytěžit se situace co nejvíc a po jednání s Čínou sepsali Tiencinskou dohodu – Čína i Japonsko stáhnou své jednotky z Koreje. V případě vyslání jednotek do Koreje se budou vzájemně informovat. Do všech ministerstev budou jmenování čínští a japonští poradci.

Číňané mluvili do vnitřní politiky Koreje – šlo jim o obchodní východy. Korea už nebyla svým pánem.

Poradci působící v Koreji:

Jüan Š´- kchaj – zodpovědný za záležitosti v Koreji, jednal ve prospěch Číny (šedá eminence). Královna Min a její klika byli pročíňští, takže Čína rychle dosáhla stejných obchodních výhod, jaké mělo Japonsko.

Karel Waeber – ruský diplomat vyslaný do Koreje po podepsání Rusko – Korejské obchodní smlouvy v r. 1984. Postupně získal rod Minů na ruskou stranu.

Paul Georg von Möllendorf – pruský diplomat vyslaný do Koreje Čínou, chtěl vyvážit vliv na Koreu třetí velmocí a zvolil Rusko, hájil zájmy Ruska, pohrdal Asiaty. Pomohl jim, ale bral je jako loutky.

1887 Anglicko – Ruské územní spory – anglická akce na just proti Rusku, aby nemohli do Vladivostoku, tak obsadili důležitý ostrov Komundo a vydrželi tam dva roky.

Žádné komentáře: