sobota 30. ledna 2010

KLDR - padesátá a šedesátá léta aneb jsme na tom líp než na jihu

Dnes se podíváme blíže na poválečný vývoj v Korejské lidově demokratické republice. Začneme až po korejské válce, protože rozdělení Koreje a následné korejské válce jsem se tu věnoval až dost, takže není důvod to zase opakovat. Text jsou poznámky z volitelného předmětu docenta Pucka, nebojím se říct největšího českého žijícího znalce této země. Přátelé KLDR si mohou užít jediné období, kdy na tom byla jejich milovaná země lépe než kapitalisti na jihu. A pro navození lepší atmosféry si to doprovodíme propagačními plakáty.

3letý plán obnovy a rekonstrukce 54-56

obr.: "Chovejme kozy v každé domácnosti!".



Poválečná obnova – průmyslová výroba – v porovnání s rokem 49 byl průmysl v roce 54 na 50%, lehký průmyslu na 99%, zemědělství 75%. Státní plánování, zestátnění, vymícení statkářů – jako u nás.

Hlavní směry – odstranění koloniální jednostrannosti (zásobování Japonska), ti nedělali nic, co nepotřebovali – to právě chtěli rozvinout Korejci. Zásady socialistického zřízení – industrializace – důraz na těžký průmysl, lehký na druhém místě. Stavení vodních elektráren, lodí (strojírenství). Utahování opasků. Budování textilního průmyslu – byl hlavně v KR. Vyrovnávání disproporcí mezi odvětvími, dále pokračovalo združstevňování.

obr.: Prevence a zase prevence. Vytvořme úplný systém preventivního vetenirárního očkování!"



Zemědělství – vytváření družstev – ze začátku obhospodařovali pouze malou část půdy, nuceni se podřídit. V další pětiletce plán dokončit zestátnění na 100%. Nejdříve dvě tři vesnice spolu, poté větší, stát dodával zemědělské stroje. Mělo to úspěch, na začátku 60. let byla KLDR na tom lépe než KR. Hlavní cíle tříletého plánu byly dokonce překročeny – velmi kladné hodnocení plánu. Velká závislost na pomoci zvenku – jedině od socialistických zemí, hlavně od Ruska a Číny. 밭 suché pole jako u nás, 논 zavlažované pole (tj. rýžoviště).

5letý plán 57 – 60 (61)

obr.: Pokud rozpoutáte invazní válku, nejdříve rozdrtíme Američany!"



Údajně splněn dříve, v roce 60. Nešlo o rekonstrukci, ale upevnění ekonomických základů socialismu, zajištění výživy, odívání a bydlení. Heslo 의식주 (의복 oděv, 식 jídlo,주택 obydlí). Ústup od těžkého průmyslu na lehký, ale stále nebyl na prvním místě. Plán zvýšit vše na zhruba trojnásobek oproti roku 56.

Energetický průmysl -Základní podmínkou oživení průmyslové výroby bylo obnovit zničený energetický průmysl. Stavba tepelných elektráren na uhlí, ale vodní převládaly. vodní elektrárny přes nesporné výhody levného provozu mají i řadu nevýhod (sezónnost zdrojů)

Důležitý obchod s barevnými kovy – my jsme zpracovávali rudy – elekrolická měď, olovo, zinek, zlato, stříbro – krátce se dováželo k nám (zlato, stříbro). Ze zemědělskoprůmyslové země se stala průmyslovězemědělskou. Posílení socialialistického zřízení. Skoro stoprocentní zestátnění zemědělství.

obr.: "Přestože pes štěká, konvoj vyráží!"



Metalurgie a strojírenství – heslo: železo a stroje jsou králem průmyslu. Železárny, koks, ocelárny, barevné kovy (Nampcho) – my tam vybudovaly válcovnu kovů. U Wonsanu 문평 podzemní závod 회천 na obráběcí stroje, my ho vybudovaly, dnes největší závod v Koreji. Závod na měřící stroje v Pchjongjangu (my), závod v 덕천 – dnes automobilka (my pomáhali vybudovat).

Chemický průmysl – velký význam v KLDR, hlavně umělá hnojiva.
Nepovedená hnutí jako stoje rodí stroje – rodili spíše zmetky. Potraviny – už dříve se dovážely z jihu, nutno zvýšit jejich produkci skrze umělá hnojiva. Výroba cementu – dodnes vyvážejí (i my dováželi).

Združstevňování – u nás měli malí rolníci větší sílu. V Koreji rolníci dostali půdu do věčného vlastnictví, ale pak bylo nutné je přesvědčit, že se jim lépe povede v družstvu – rychlý proces. V roce 57 z 95% hotovo, třináct tisíc družstev. Odpor nebyl masový, protože stát pomáhal a navíc vlastnil zavlažovací systémy. Družstva fungují dodnes – naše měli vlastní rozpočet a jeli na vlastní pěst. V Koreji se o bytovou výstavbu, zavlažování a mechanici staraly vlastně napůl státní podniky. Intenzifikace zemědělské výroby – pěstování rýže v horách, rozšiřování půdy i z mořského dna.

obr.: "Vyžeňmě Američany a sjednoťme rodnou zem!"



Čtyři hlavní směry – zavlažování, elektrifikace (pro venkov, čerpadla), mechanizace (traktory, náklaďáky, stoje na přesazování rýže – byly neefektivní), chemizace (hnojiva). Pěstovalo se hlavně – rýže, kukuřice, pšenice, proso, ječmen, burské oříšky. Brambory skoro vůbec.

neděle 24. ledna 2010

Čínské písmo / 漢字 / 한자

Protože v Koreji, alespoň v té jižní, stále používají čínské znaky, musíme se je taky ve škole učit. V Koreji se používají hlavně v novinových titulcích (ukázky se tu někde válejí) a odborných kruzích. Ale znám i spoustu normálních mladých Korejců, kteří je vůbec neovládají. Jde o znaky, které se používají v Koreji a často se nadají použít pro nepísemnou komunikaci s Číňany, protože byly často převzaty na základě fonetické podobnosti ke korejským slovům bez ohledu na rozdílný význam. Zápočet už mám štastně za sebou, takže proč se nepodělit o můj handža slovníček. Většinu spolužáků to ještě čeká, snad jim to pomůže, nebo komukoliv, kdo to myslí s korejštinou vážně. Ve slovníčku jsou slova zhruba z první poloviny anglické učebnice Chinese characters for korean readers. Nejsou to úplně všechny, nejsou tu třeba všechny barvy či korejská příjmení, ale stejně jich je hodně a je to prostě můj výběr toho, co jsem považoval za podstatné. Aby jich opticky nebylo tolik, tak jsem fykaně volil taktiku delších slov, které obsahují jiná slova, které jsem tam už nedával (například vydavatelství už v sobě obsahuje noviny atd.).




一 일 1
二 이 2
三 삼 3
四 사 4
五 오 5
六 육 6
七 칠 7
八 팔 8
九 구 9
十 십 10
週日 주일 týden
週末 주말 víkend
月曜日 월요일 pondělí
火曜日 화요일 úterý
水曜日 수요일 středa
木曜日 목요일 čtvrtek
金曜日 금요일 pátek
土曜日 토요일 sobota
日曜日 일요일 neděle
韓國語 한국어 korejština
日本語 일본어 japonština
中國語 중국어 čínština
大學校 대학교 univerzita
大學生 대학생 vysokoškolák
美國 미국 USA
先生 선생 učitel
英語 영어 angličtina
今年 금년 letos
生年月日 생년월일 datum narození
生日 생일 narozeniny
東西北南 동서북남 východ, západ, sever, jih
地下道 지하도 podchod
光化門 광화문 Kwanghwamun
自動車 자동차 auto
化學 화학 chemie
光學 광학 optika
生化學 생화학 biochemie
敎授 교수 profesor
敎室 교실 třída
食堂 식당 restaurace
圖書館 도서돤 knihovna
書店 서점 knihkupectví
授業 수업 vyučování
銀行 은행 banka
左右 좌우 vlevo,vpravo, rozhodující
內外 내외 uvnitř, venku, přibližně
午前 오전 dopoledne
午後 오후 odpoledne
多少 다소 víceméně
出入 출입 vyjít, vstoupit
少年 소년 chlapec
少女 소녀 dívka
三八線 삼팔선 38. rovnoběžka
家族 가족 rodina
父母 부모 rodiče
祖父母 조부모 prarodiče
子女 자녀 děti
兄弟 형제 bratři
姉妹 자매 sestry
母國 모국 rodná země
國家 국가 národ
姓名 성명 příjmení a jméno
李氏 이씨 pan I
朴氏 박씨 pan Pak
安全 안전 bezpečí
白人 백인 běloch
美人 미인 krasavice
洗手 세수 mýt se (ruce)
耳目口鼻 이목구비 tvář (oči,uši,ústa,nos)
人口 인구 populace
目前 목전 okamžitě
漢字 한자 čínské písmo
世宗大王 세종대왕 král Sedžong
西洋 서양 Západ
東洋 동양 Východ
表意文字 표의문자 ideografické písmo
表音文字 표음문자 fonetické písmo
訓民正音 훈민정음 dekret o hangulu
字母 자모 abeceda
文學 문학 literatura
文化 문화 kultura
世上 세상 svět
出世 출세 úspěch





宗敎 종교 náboženství
春夏秋冬 춘하추동 jaro,léto,podzim,zima
四季節 사계절 4 roční období
寒食 한식 studené jídlo
白雪 백설 bílý sníh
秋風 추풍 podzimní vítr
自然 자연 příroda
火山 화산 sopka
動物園 동물원 zoo
植物園 식물원 botanická zahrada
赤十字 적십자 Červený kříž
黑人 흑인 černoch
漢江 한강 řeka Han
電氣 전기 elektřina
工場 공장 továrna
工業 공업 průmysl
場所 장소 místo
昨年 작년 loni
來年 내년 příští rok
來日 내일 zítra
空氣 공기 vzduch
空間 공간 vesmír, vakům
來世 내세 příští život
發電所 발전소 elektrárna
日氣 일기 počasí
生活 생활 život
農村 농촌 zeměď. ves
大都市 대도시 velké město
農夫 농부 zemědělec
天國 천국 království nebeské
夫人 부인 manželka
市場 시장 tržiště
市長 시장 starosta
人夫 인부 pracovník
放送局 방송국 vysílací stanice
記者 기자 novinář
新聞社 신문사 vydavatelství
言論界 언론계 média
公正 공정 spravedlnost
不正 부정 nespravedlnost
見聞 견문 vědění, znalost
言語學 언어학 lingvistika
世界 세계 svět
放學 방학 školní prázdniny
公園 공원 park
日記 일기 deník



幸福 행복 štěstí
不幸 불행 neštěstí
反對 반대 opozice
感情 감정 city
感動 감동 dojem
生死 생사 život a smrt, osud
高山 고산 vysoká hora
感氣 감기 rýma
長短 장단 dlouhý,krátký,rytmus
試驗 시험 zkouška
問題 문제 otázka, problém
正答 정답 správná odpověď
期末 기말 závěrečný
中間 중간 prostřední
入學試驗 입학시헙 přijímací zkouška
合格 합격 uspět z zkoušky
不合格 불합격 neuspět z zkoušky
題目 제목 titul, téma
主題 주제 subjekt
試合 시합 zápas, soutěž
主人 주인 majitel, vedoucí
主人公 주인공 hrdina
合心 합심 jednota
頂上 정상 vrchol
會談 회담 jednání
共同 공동 běžný
元首 원수 vůdce
各各 각각 individuálně
平和 평화 mír
戰爭 전쟁 válka
會社 회사 firmy
共和國 공과국 republika
電話 전화 telefon
音樂 음악 hudba
運動 운동 cvičení, sport
寫眞 사진 fotka
通信 통신 komunikace
旅行 여행 cestovat
登山 등산 lézt na hory
最高 최고 nejlepší, nejvyšší
映畵 영화 film
旅館 여관 hostinec
運行 운행 revoluce, hnutí
樂園 낙원 ráj
登校 등교 školní docházka
眞心 진심 upřímnost
畵家 화가 malíř
信心 신심 víra
尊敬 존경 respekt, úcta
卒業 졸업 absolvování
獨立 독립 nezávislost
初等學校 초등학교 základní škola
北京 북경 Peking
完全 완전 úplnost
休戰 휴전 příměří
公休日 공휴일 státní svátek
休學 휴학 absence ve škole
秋夕 추석 Čchusok,díkuvzdání

pátek 15. ledna 2010

Premiér Čang Mjŏn, květnový převrat a prezident Pak Čŏng-hui

Čang Mjŏn 장면

Premiér, který ovládal KR za vlády prezidenta Jun Po-sona. Vládl od srpna 1960 do května následujícího roku. Odpovídal KLDR na její návrh sjednocení. Distancoval se od Sŭng-manovi politiky pohlcení severu, byl pro sjednocení v souladu se závěry Ženevské konference. Odmítl řešit další věci, dokud nebudou volby. Bylo to období zmatků, řada lidi by se sjednocením souhlasila. Návrh KLDR (srpen 1960) – maximálně konfederace, volby bez OSN nebo rovnou dva autonomní státy, orgány společného státu – paritní zastoupení s právem veta, další návrhy aspoň o spolupráci, požadavek odchodu USARMY, snížení vojsk na 100 tisíc v obou zemích. K jednání nikdy nedošlo, KR návrh odmítla. KLDR zase odmítala každoroční nabídku vstupu do OSN.

obr.: vyhlášený fešák Čang Mjŏn



Byl s prezidentem obviňován, že nedokážou udržet pořádek v zemi. Velké části nepokojné armády velel Pak Čong-hui.

Květnový převrat – 1961

Nekrvavý, nikdo mu nebránil. Šlo o vojenský puč, jehož tvůrcem byl Kim Čong-pchil. Po převratu byla Koreu rok a kus bez prezidenta. Prezident Jon Po-son chtěl odstoupit hned, ale Pak chtěl, aby zůstal. Nakonec odstoupil následující rok. Jon kandidoval na prezidenta ještě dvakrát, 1963 prohrál těsně, 1967 o hodně. Ve straně ho nahradil Kim Tä-džung, Jon zahořkl a zemřel 1990.

obr.: Kim Čong-pchil nalevo, současný korejský preziden I Mjŏng-bak napravo.



Pak Čŏng-hui 박정희

Z velké rodiny, 7. dítě. Od 30. let do konce války byl ve výcviku japonské armády (mandžuská voj. akademie – absolvoval 1942), přijal japonské jméno Masao Takaki, pořádně neválčil. Po válce obrat, stal se komunistou – účastnil se různých komunistických povstání. Zatčen a odsouzen k doživotnímu vězení. V korejské válce bojoval proti komunistům, byl silně antikomunistický. Lehce podporoval I Sŭng-mana. Tato loajalita skončila v 1960 a udělal převrat. Po převratu v květnu 1960 vznikla Nejvyšší rada pro národní obranu – vojenská junta do doby, než se stal prezidentem. Tento orgán řídil. JFK tlačil na Koreu, aby legitimizovala svůj status (volby atd.) Protože v Koreji nesmí být prezidentem voják, tak v 1963 vystoupil z armády a kandidoval na prezidenta, volby vyhrál. Zavedl novou ústavu a obnovil civilní správu, předtím bylo stanné právo.

Velmi pozvedl ekonomiku. Nemá žádnou korupční aféru, nesnášel propojení ekonomiky a politiky, ale přispěl k ní. 1972 nová ústava – utužení režimu, absolutní moc. Byl paranoidní. Ztratil přízeň Američanů. Byl křesťan, ale dal se na buddhismus. Byl oddán Koreji, žil velmi skromně.

obr.: Pak Čŏng-hui osobně.



Postoj ke KLDR: do 1972 nekompromisní, hledal spojence ve světě, při jednáních o sjednocení vždy opakoval závěry Ženevské konference. Nikdy nechtěl odchod USARMY. K antikomunistickému zákonu zřídil navíc KCIA (v čele Kim Čong-pchil). Na doporučení USA slíbil účast Koreje ve vietnamské válce (1965-75), v Koreji tabuizované téma, ale ekonomicky si KR velmi pomohla.

1965 normalizační smlouva s Japonskem – velmi kritický ohlas. Japonsko platilo obrovské reparace (300 milionů dolarů, 200 mil. Půjčka), investice z Japonska – oboustranně prospěšné, předtím obchod hlavně s USA. Japonci poté ovládli korejský trh.

1967-72 pětiletý plán na pozvednutí národního hospodářství – rozhodující krok k hosp. zázraku.
60. léta – poklidnější, ale útoky ze severu:

Leden 1968 – komando cca 30 lidí v uniformách stráží Modrého domu, zastaveni až 500m od sídla prezidenta, neznali heslo. Pár jich uteklo.

Srpen 1974 – terorista z KLDR chtěl zabít prezidenta Paka, ale zastřelil jeho oblíbenou ženu.

Hnutí za novou vesnici 새마을 – chtěl změnit myšlení a způsob života.
Hnutí za nového ducha 새마음 – získat intelektuály na svou stranu při snaze o nového Korejce – nezkorumpovaného vlastence. Od té doby vznikly různé oborové cechy.

Souhlasil s únosem Kim Tä-džunga před volbami, skoro ho porazil ve volbách. Jeho dcera kandidovala na prezidentku.

Říjen 1979 – ředitel KCIA ho na soukromé večeři zastřelil, protože brzdil demokracii. Národ to uvítal.

obr.: atentát na Pak Čŏng-huia je námětem filmu President´s last bang.

čtvrtek 7. ledna 2010

Losování o půlroční stipendia do Koreje

Dnes se u nás na katedře odehrála nesmírně zajímavá věc. Losovalo se o půlroční stipendia do Koreje na univerzitu Sungkyunkwan. A v tomto losování jsem byl v osudí i já. Jak k tomu mohlo dojít? To je celkem dlouhá story a já ji neznám celou a rozhodně nevím, na čí straně je pravda, takže jen velmi stručně. Díky nějakému komunikačnímu šumu (velmi slušně řečeno) se málem propásla možnost využít stipendia na této univerzitě. Názory na to, čí vinou to bylo, se samozřejmě liší. Pak se to nějak podařilo na poslední chvíli, ale ještě pár dní to vypadalo, že pojede někdo z nás druháků, protože z třeťáků nemá nikdo zájem. Nakonec se teda rozhodli, že jako pojedou a tím pro nás padla šance jet do Koreje. To bylo někdy v prosinci. A včera k nám do třídy vtrhnul učitel, že dvě holky mu právě řekly, že si to rozmyslely a že nejedou. A to ve chvíli, kdy už měly posílat do Koreje dokumenty, aby se stihla uzávěrka a po zkouškovém v březnu odletět. Co si o tom myslím ani nemůžu napsat, protože by mi to tady zavřeli. Tak se nás učitel zeptal, kdo z nás má zájem jet místo nich. Hned jsem zvedl ruku, i přestože mám už zaplacenou Ameriku (tu jsem si zařídil až po té, co padla prosincová možnost jet do Koreje) na letní prázdniny, ale byl jsem ochotný se toho vzdát pro šanci jet do Koreje. Nešlo by o nijak závratnou částku, platil jsem 120 euro. Čekal jsem, že ruku zvedne celá třída, takže šance, že bych nakonec jel právě já, by nebyla zrovna největší. O to víc mě šokovalo, že ji v první chvíli nezvedl kromě mě nikdo. Po pár minutách se nesměle přidaly dvě spolužačky, že snad by možná mohly, že to musí doma probrat. Takže jsem celý včerejšek žil v domnění, že skoro jistě odjedu do Koreje. Musel jsem to samozřejmě probrat s dalšími lidmi, protože na můj odjezd do Ameriky je navázáno pár dalších lidí a máme potom společně cestovat. Tohle samozřejmě padlo a radost z toho neměli.


Dnes jsem ráno přišel do třídy a zjistil, že jsme nakonec zájemci čtyři a že se mezi námi bude losovat. Zmizel tím můj imaginární pocit jistoty, že pojedu do Koreje, ale říkal jsem si, že když nedopadne Korea, tak se aspoň nic nemění na plánech ohledně Ameriky. Proti losování jsem nic neměl a stále nemám. Kdyby se psal nějaký rozřazovací test nebo se vybíralo podle prospěchu z loňska, tak bych asi nejel, protože moje výsledky jsou jenom průměrné. Samotné losování proběhlo zajímavým způsobem. V knihovně Ústavu dálného východu před nás učitel vyrovnal čtyři desetikoruny, každou s jiným datem vydání. Výherní ročníky byly 1993 a 1994. Byl jsem nervní jako kráva, přeci jen to není jako vsadit si sportku. Tady jde o půlroční stipendium do Koreje, což já zážitek na celý život a taky dost možná bod, který vám život změní. A studium v Koreji byl vlastně i hlavní důvod, proč jsem začal korejštinu studovat. Přestože jsem byl dost vykolejený z toho, že bych nakonec odjel už teď a naboural plány na léto dalším lidem, chtěl jsem tu šanci využít, protože kdo ví, jak to bude se stipendii vypadat příští rok. Navíc jsem to s nimi včera probral a řekli mi, ať jdu do toho. Při losování jsem dal přednost holkám a hned první dvě si vybraly výherní mince. Takže smůla, nikam se nejede. V první chvíli mi to vlastně nevadilo, pojede se podle původního plánu v létě do Ameriky. Ale postupně mi to bylo čím dál víc líto, až se mi chtělo někam utéct. Když vás náhoda odřízne od vašeho snu, tak to nasere. Snad jenom dočasně a vyrazím někdy později. Ale holkám to samozřejmě přeju. Možná to ani náhoda, že jedou právě ony dvě, protože loni dostaly prospěchové stipendium jako nejlepší studentky v ročníku. Ale znáte to, já chtěl jet taky…

Poznámka: text jsem napsal včera, ale nešel nám na koleji internet, takže ho zveřejňuju až dnes. Tudíž když píšu v textu dnes, bylo to včera:)