středa 22. října 2008

Platit bude on

Už třetí týden je ze mě vystresovaný student koreanistiky, která má pocit, že jsou všichni chytřejší než on a který se modlí, aby mohl za rok napsat, že je vystresovaný student koreanistiky druhého ročníku. Včerejší večer ale patřil mezi ty, který nejen utužuje kolektiv, ale hlavně vlévá novou krev do žil.

Kde že jsem to byl? No na srazu naší třídy s korejskými studenty na ČVUT. Z naší jedenáctičlenné třídy šlo nakonec jen tvrdé jádro čtyř psychicky odolných jedinců v genderově vyváženém poměru. Ti, co nešli, mohou jen litovat, že přišli o skvělý večer. Sice nevědí o jak skvělý, ale snad jim to tady aspoň trochu zprostředkuju. Korejských studentů nás čekalo asi kolem osmi (občas nějaký odešel a přišel jiný) a jedna mladá pěkná studentka. Ta seděla celou dobu vedle mě a po pár základních dotazech, jako například na její oblíbený korejský film, jsme se spolu učili slovíčka. Nejdřív jsem ho přečetl já se svou českou výslovností, potom ona správně a řekla mi, co znamená (čímž mi ušetřila několik hodin hledání v tříkilovém Korejsko-anglickém slovníku) a emotivně uvedla několik příkladů. Pořád mě chválila, i když jsem si každou chvíli spletl nějaká písmenka, která bych si rozhodně plést neměl. Musela brzo odejít, ale vím její jméno (박 영 리) a e-mail (toho se nedočkáte). Nezbývalo než se věnovat mužské části korejského osazenstva, což nebyla prdel o nic menší. Když jsem jim řekl nadávky, které znám z korejských filmů, tak málem spadli ze stolu. I na učení užitečných českých frází došlo. Zhruba v tomto pořadí: Jsi krásná. Jsi nejkrásnější žena, jakou jsem kdy viděl (tuhle jsem si nechal přeložit do korejštiny). Miluji tě. Vezmeš si mě? Kluci to trénovali opravdu poctivě, všechno si zapisovali do svých mobilů. Potom se objednala vepřová kolena (jedno ze tří jídel, které v hospodě na kolejích měli) a ládovala se břicha. Někteří Korejci si sice asi teď myslí, že koleno je to nejběžnější české jídlo, ale hlavně že jim chutná. Další užitečná fráze, kterou se naučili, byla „Platit bude on.“ Myslím, že se u nás neztratí. Konverzace byla nenucená, pivo teklo proudem (ale ne mým hrdlem), po očku se sledoval zápas Juventus – Real Madrid a každou chvíli se všichni váleli smíchy. Až z toho neustálého smíchu a pusy dokořán bolely obličejové svaly. Od sedmi hodin jsme táhli až téměř do půlnoci a určitě bychom pokračovali, kdybychom se nemuseli nějak dostávat na koleje a metro jezdilo i po půlnoci. Kluci mají každý slíbený krásnou Češku, někteří i více než jednu a někdo trval na tom, aby dostal sice jen jednu, ale mnohem hezčí než ten druhý. Slíbeno mají taky ode mě nějaké české filmy s anglickými titulky, protože žádný dosud neviděli. A jaký že je nejoblíbenější film jednadvacetileté studentky architektury ze Soulu? Kdo hádal romantickou klasiku …ing, tak se trefil.

neděle 19. října 2008

Korejští zlatokopové z Pekingu

Olympiáda už je sice nějaký ten pátek za námi, přesto snad nepohrdnete tímhle článkem o korejských sportovních hrdinech, kteří zazářili právě pod pěti kruhy v hlavním městě nejlidnatější země na světě.

Pro korejské sportovce byla olympiáda v Pekingu nejúspěšnější v historii v počtu získaných zlatých medailí. Co do celkového počtu zaostala o 2 získané medaile za domácími hrami v Soulu, ale z Pekingu si korejská výprava přivezla o jedno zlato více. Podívejme se na korejské sportovní hrdiny z blízka. Na jejich úspěších se dá krásně ukázat, jaké sporty jsou v Koreji populární a kdo je v nich nejlepší.

Baseballový tým – hned na začátek si dáme korejské Nagano. Baseball je v Koreji dost možná nejpopulárnější sport a když muži vyhráli olympijský turnaj, vybuchla celá země nadšením. Výjimečnost tohoto vítězství je umocněna tím, že to bylo naposledy, kdy byl baseball na olympiádě. Proč naposledy? Protože Američané neposílají na turnaj své profesionální hráče a to se olympijskému výboru nelíbí. Vraťme se ale k turnaji. Korea do turnaje vstupovala jako outsider, nebo přinejlepším jako černý kůň. Svůj boj v základní skupině ale zahájila k překvapení všech vítězstvím nad USA, i přes neúčast profesionálů velkým favoritem celého turnaje. Poté už následovalo jedno vítězství za druhým, Kanada, Japonsko, Čína, Taipei a další velký favorit Kuba. V posledním zápase rozdrtili 10:0 Nizozemce a do semifinále postoupili z prvního místa. Celý svět byl výkony neporažených Korejců šokován. V semifinále je čekal jejich odvěký rival z Japonska, který byl podezříván z toho, že ve skupině nehrál poslední zápas naplno, aby se vyhnul Kubáncům a mohl hrát proti papírově slabším Korejcům. Japonci ještě dvě směny před koncem vedli 2:1, ale zdrcujícím finišem Korejci vyhráli 6:2. Ve finále podruhé v turnaji porazili favorizované Kubánce, když se jim v krizové situaci podařil fantastický dvojout. Pro Koreu to bylo navíc historicky první zlato v mužském kolektivním sportu.




Choi Min-ho – zkušený judista a mistr světa z roku 2003 získal v Pekingu svou nejcennější medaily. Na předchozí olympiádě skončil na třetím místě, v Číně si ovšem neohroženě došel pro nejcenější kov. Všechny své zápasy vyhrál na ippon, což je stejné, jako kdyby boxer všechny své soupeře knockoutoval. Dal si tak nejlepší dárek k osmadvacátým narozeninám, které během olympiády oslavil.




Park Tae-hwan – vycházející hvězda světového plavání. Pro svou zemi získal první zlatou medailí z plavání v historii a jako první Asiat vyhrál závod na 400m volným stylem. Kromě zlata získal ještě stříbrnou medaily na poloviční trati. Poté, co rok před olympiádou porazil svůj velký vzor, Australana Granta Hacketta, rozhodl se trénovat v Austrálii v rámci svého „500 denního projektu“. Evidentně mu prospěl. Čerstvý maturant je v současnosti i vyslancem dobré vůle „Dynamické Koreje“.




Jin Jong-oh – nejlepší korejský ostřelovač, který si v Pekingu vystřílel hned dvě medaile. Zlatou na vzdálenost 50m a stříbrnou na 10m. Před čtyřmi lety v Aténách získal stříbro. Zajímavé je, že v obou disciplínách soupeřil o stupně vítězů s protivníkem ze Severní Koreje, Kim Jong-suem. V obou závodech skončil vždy o příčku výš než Kim, což jiště soudruhy nepotěšilo. Co je ale muselo vyloženě naštvat, byla dodatečná diskvalifika Kima pro doping. A ještě zajímější je fakt, že soudruzi Kimovu diskvalifikaci před národem utajili. Normální Severokorejci si tedy myslí, že mají o dvě medaile více, než je tomu ve skutečnosti.




Sa Jae-Hyouk – mladý vzpěrač získal zlatou medaily v dvojboji v hmotnostní kategorii do 77kg. Sa je juniorský mistr světa z před tří let, když vyhrál šampionát na domácí půdě v Pusanu. Loni už mezi dospělými skončil na mistrovství světa pátý a letos vyhrál olympiádu. V závodu dosáhl stejného výsledku jako jeho číský soupeř, takže o jeho vítězství rozhlodla jeho menší hmotnost, konkrétně půl kila. Ještě že neměl před závodem k snídani vajíčka se slaninou.




Jang Mi-ran – vzpěračka v kategorii do 75kg by asi těžko vyhrála volbu královny krásy, ale ve světě vzpírání patří za světovou jedničku. V Aténách skončila druhá, od té doby pouze vyhrává. Třikrát za sebou se stala mistryní světa, dvakrát ve světovém rekordu. Světový rekord zlomila i při svém vítězství v Pekingu.




Lee Jong-dae a Lee Hyo-jung – přestože to podle jmen asi nikdo nepozná, jde o smíšený pár hrající badmington. Jong-dae je považovaný za velký talent, hraje už od osmi let a reprezentuje od patnácti. Na posledním mistrovství světa skončil mezi jednotlivci druhý. Jeho partnerka Hyo-jung získala kromě společné zlaté ještě stříbrnou v ženské párové soutěži.




Lukostřelba – jestli Korejci v nějaké olympijské disciplíně dominují, pak je to lukostřelba. Již dvacet let za sebou vyhrávají korejské ženy soutěž týmů a vyhrály ji v Pekingu. Dominance v ženách jednotlivkyních trvala už od roku 1984, ale letos skončila, když Park Sung-hyun prohrála o jediný bod s domácí Zhang Juan Juan. Třetí místo obsadila další Korejka Yun Ok-hee. Mužský tým vyhrál poslední dvě olympijské soutěže a v Pekingu zkompletoval vítězný hattrick. O to podivnější je, že zástupce Koreje nikdy nevyhrál mužskou soutěž. A nevyšlo to ani letos, když Park Kyung-mo prohrál své finále o jediný bod. Dva body stály Koreu dvě zlaté medaile.




Teakwondo – další sport, ve kterém Korejci dominují. Ještě aby ne, když teakwondo pochází z Koreje. Mezi ženami vyhrály Lim Su-jeong (kategorie do 57kg) a Hwang Kyung-sun (67kg). Obě to jsou dvaadvacetileté závodnice, takže jistě ještě přidají řadu dalších cenných medailí. Mezi muži vyhráli Son Tae-jin (68kg) a Cha Dong-min (80kg). Son je stejně starý jako vítězné ženy a Cha dokonce ještě o dva roky mladší. O budoucnost teakwonda v Koreji opravdu strach mít nemusí. Z osmi možných zlatých jich mladí zástupci Koreje získali rovnou polovinu.


neděle 12. října 2008

Nejúspěšnější korejské filmy všech dob, druhá část

Dokončení prvního dílu a osm nejúspěšnějších filmů všech dob.

8. May 18 (2007)
- 7,280,000 diváků


Historické drama vypráví o jedné smutné kapitole korejských dějin a to o studentských bouřích v městě Kwangdžu, které byly krvavě potlačeny armádními jednotkami. Ve filmu proteče spousta krve a uvidíte spoustu patetických scén s vlající korejskou vlajkou a buditelskými proslovy. K odlehčení jsou tu dvě komické postavičky, jejichž fekální humor film spíše shazuje dolů. Zajímavostí je, že hudbu k filmu nahrál Český filharmonický orchestr.



7. Welcome To Dongmakgol (2005)
- 8,002,594 diváků



V jedné zapadlé, válkou nedotčené vesničce se během korejské války setkávají vojáci znepřátelených armád a do party přibude i jeden Američan. Po počátečním vyhroceném setkání napětí opadá a začnou vznikat vzájemná přátelství. Welcome to Dongmakgol ale není obyčejným filmem o přátelství a nesmyslnosti války. Je mnohem víc, má v sobě až surrealistické kouzlo, které si podmaní snad každého a dělá z filmu neobyčejný zážitek. Například když ve skladu kukuřice vybuchne granát a na celou vesnici začne zpomaleně chumelit popkorn. A takových scén je zde spousta a dělají z tohoto filmu opravdový skvost. Může za to i úžasná hudba o slavného japonského skladatele Joea Hisaishiho, známého ze spolupráce s Takeshim Kitanem.



6. Friend (2001)
- 8,180,000 diváků



Podle mého nejlepší korejská gangsterka je na šestém místě. Na začátku vidíme ještě malé kluky, kteří jen krátce chodí na základní školu a hádají se, jestli je rychlejší legendární plavec Cho Oh-ryun nebo mořská želva. Společně absolvují i střední školu, ale poté se jejich osudu rozcházejí a z dvou z nich se stávají šéfové znepřátelených gangů. Přestože Friend má v sobě to nejlepší z mafiánských filmů, jeho hlavním poselstvím je ukázat sílu přátelství, které nic nerozdělí. Už jen při sledování upoutávky, kterou snadno najdete na youtube, mi běhá mráz po zádech. Další opravdový klenot v tomto žebříčku.



5. D-War (2007)
- 8,420,000 diváků



Korejsko-americká koprodukce, ve které si to v Americe rozdávají digitální draci s armádou. Film režíroval Korejec, ale hrají v něm pouze druhořadí američtí herci, které jste nejspíše nikdy nikde neviděli. Pokud jste ochotni vypnout mozek a prominout slabší triky, možná si film užijete. Pokud tedy patříte mezi ty, kteří si užívají Anakondu nebo Godzillu. Film má navíc dost obroušené hrany, aby na něho mohly rodiny s dětmi, takže jeho přitažlivost klesá i u vyznavačů krvavých podívaných. Producenti evidentně toužili udělat s filmem díru do světa, nebo minimálně do Ameriky, ale to se jim nepovedlo. Doma film bodoval, ale zbytku světa byl ukradený. Ze Severní Ameriky si sice přivezl téměř jedenáct milionů dolarů na tržbách a stal se tak nejúspěšnějším korejským filmem uvedeným za velkou louží, ale s takovýmto výsledkem si vás milovníci hotdogů sotva všimnou. U nás si D-War můžete půjčit na dvd pod názvem Dračí války.



4. Silmido (2003)
- 11,108,000 diváků



Silmido je název malého ostrova nedaleko mezinárodního letiště Inčchon, kde byla cvičena skupina kriminálníků, která měla provést odvetný atentát na severokorejského vůdce Kim Ir-sena. Rozkaz byl ale zrušen a komando mělo byt zlikvidováno. V té chvíli se děj odchyluje od již stokrát viděného a sama skutečnost píše zajímavý scénář. Historické drama je inspirováno reálnými událostmi a po premiéře se okamžitě stalo nejúspěšnějším domácím filmem vůbec. Na ostrově Silmido můžete ještě dnes vidět místa, kde probíhal krutý trénink a po úspěchu filmu se stal oblíbeným místem domácích turistů.



3. Taegukgi (2004)
- 11,746,135 diváků



Taegukgi, neboli korejská vlajka, je velkolepá podívaná z korejské války, která hravě snese měřítko i s hollywoodskými velkofilmy jako Zachraňte vojína Ryana. Film vypraví o dvou bratrech, jejichž osudy rozdělí válka. Starší bratr se snaží chránit mladšího, který je nadějí rodiny, a vrhá se do nejnebezpečnějších úkolů, aby jeho bratr nemusel válčit a zůstal na živu. Davové scény se stovkami komparzistů, letecké nálety, boje muže proti muži, dramatický příběh i několik dějových zvratů, nic z toho tu nechybí. U nás vyšel na dvd pod titulem Pouta války.



2. The King and The Clown (2005)
- 12,302,831 diváků



Jestliže u velkolepých akčních podívaných není umístění mezi nejnavštěvovanějšími filmy žádné překvapení, tak druhé místo Krále a klauna je doslova senzací. Historické kostýmní drama, které je adaptací divadelní hry, vypráví o skupině potulných herců, kteří svou hrou zesměšní krále a poté skončí jako baviči na královském paláci, kde svými hrami upozorňují na korupci a intriku na dvoře. Film je ale především dramatem o touze a lásce (většinou homosexuální) pro kterou jsme ochotni udělat cokoliv, třeba obětovat svůj život. Přestože jde o historický film, tak v něm není jediná akční scéna a přesto je strhující. Nikdy nevíte, jak se pološílený panovník, milující svého klauna, zachová a tím vás Král a klaun drží neustále v šachu.



1. The Host (2006)
– 13,019,740 diváků



Nejúspěšnějším korejským filmem všech dob je v současnosti The Host. Mutant, pod tímto názvem běžel film na festivalu v Karlových Varech, je o příšeře žijící v řece Han. Neboli další digitální monstrum v první pětce. The host je naštěstí mnohem lepší film než dračí D-War, přesto u něho bude normální divák nejspíš nevěřícně kroutit hlavou. Oproti klasickým monstr filmům se drží více při zemi, nečekejte demolici poloviny Soulu nebo útok na monstrum z ponorky. Tady jde více o rodinné drama a honbu za záchranou dcery, kterou si monstrum vzalo do svého úkrytu na potom. Díky tomu máte aspoň šanci sžít se s postavami na rozdíl od D-War, kde vám jsou všichni ukradení, a jenom se díváte, co vybuchne příště. Na Mutanta se asi těžko budete dívat s rodiči a babičkou v neděli odpoledne, ale pokud vám nevadí digitální příšera v hlavní roli a umíte se na čas oprostit od přízemní logiky, můžete si ty dvě hodiny strávené s tímto filmem pěkně užít.



Pro zajímavost českým rekordmanem je dosud Kolja z roku 1996 s jedním milionem a necelými tři sta padesáti tisíci diváky. V poměru k počtu obyvatel tedy Kolju viděl zhruba každý desátý Čech, korejského Mutanta viděl každý čtvrtý Korejec. Pořád máme ještě co dohánět, takže neseďte doma a běžte do kina.

neděle 5. října 2008

Nejúspěšnější korejské filmy všech dob, první část

Než se podíváme, jaké filmy nejvíce přitahují domácí diváky, řekněme si krátce něco o korejské kinematografii. Současný boom korejské kinematografie nastartovala na konci 90. let skutečnost, že se do ní rozhodly investovat největší korejské společnosti. S rostoucími rozpočty rostla žánrová rozmanitost, technická kvalita a hlavně divácká návštěvnost. Za zlomový film je obecně považován akční hit Shiri, který zaznamenal do té doby nevídaný divácký úspěch a nastartoval hon na diváky. Téměř každý rok poté padl divácky rekord v návštěvnosti a většinou se o to postaral výpravný velkofilm. Domácí filmy ve své expanzi dosáhly dokonce nadpolovičního podílu mezi všemi uváděnými filmy v Koreji, což je věc jinde ve světě nevídaná. Velkou výhodou korejských filmů je prakticky neexistující žánrové omezení. Velkou popularitu mají stále i přes klesající kvalitu a originalitu korejské horory, mezi nejúspěšnější filmy patří výpravné historické spektákly, ať už se odehrávají okolo korejské války či v dávných královstvích. Mezi pěti nejnavštěvovanějšími filmy jsou dva monstr filmy s digitálními příšerami v hlavních rolích, každoročně zazáří nějaká gangsterka nebo drsné krimi, které si nebere žádné servítky a z vysoka kašle na divácká očekávání a žánrová klišé. Mezi nejúspěšnějšími filmy se sice neobjevují, ale velké oblibě nejen mezi domácími diváky se těší korejské romantické filmy, jak dramatické či komediální. K nejoblíbenějším žánrům doma i v zahraničí patří takzvané „zlé filmy“, ve kterých se dějí hrdinům šeredné věci, ale diváci se při nich skvěle baví a nezřídka propadají v ohlušující smích. Čím jsou ale korejské filmy zcela výjimečné snad v rámci celosvětové produkce je právě míchání těchto žánrů. Takové dějové zvraty, jaké zde uvidíte, by nejspíše v amerických či evropských filmech budily rozpaky, ale zde působí přirozeně a často právě ony vytvářejí tu přidanou kvalitu, která je odlišuje od ničím překvapující a v politické korektnosti se topící evroamerické produkce. Na pokraji diváckého zájmu jsou potom artové a dokumentární filmy, které doma v podstatě bojují o přežití, ale za to sbírají ceny na nejvýznamnějších evropských filmových festivalech.

Teď už se ale pojďme podívat na nejnavštěvovanější korejské filmy všech dob. Představíme si jich rovnou patnáct a vezmeme to vzestupně, aby nás to nejlepší čekalo na konec.

15. Marrying The Mafia 2 (2005)
- 5,663,000 diváků



První ze dvou pokračování a první ze dvou čistokrevných komedií mezi nejúspěšnějšími filmy. Marrying the Mafia 2 vypráví o mafiánském bossovi, který se zamiluje do ženy, o které později zjistí, že je státní žalobce. Dokáže láska překonat rozdíl v jejich pracovní náplni? Jistě ano, ale nebude to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Hlavní otázka zůstává, zasmějeme se přitom? Tady už je odpověď o něco složitější. Mafiánské vdavky jsou totiž nejkomerčnější komedie, jakou si dovedete představit. Spousta vtipů je na hranici trapnosti a řada z nich i za ní. Pořád tu ale zůstává i dost povedených a ústřední herecký pár, který dokáže slušně zahrát i ty nejpitomější situace. Na jemný humor takového Forresta Gumpa rovnou zapomeňte, ale jestli se dokážete bavit při komediích od Bena Stillera, nejspíš si užijete i tuhle veleúspěšnou korejskou komedii.



14. Joint Security Area (2000)
- 5,830,000 diváků



V demilitarizované zóně došlo během přestřelky k smrti dvou severokorejských vojáků. Událost přijíždí vyšetřit zástupci z komise neutrálních států. Doteď nejúspěšnější film světově známého režiséra Park Chan-wooka, který se později zaskvěl svou slavnou trilogií o pomstě, jejíž dva díly běžely i u nás v kinech. Joint security area je hvězdně obsazené drama odehrávající se v místech, kam se žádný normální Korejec nikdy nepodívá. Není se proto co divit, že se přišli podívat aspoň do kina. Film v sobě nese i velmi humánní poselství, když je vlastně celý o přátelství mezi vojáky znepřátelených zemí.



13. My Boss My Teacher (2006)
- 6,105,431 diváků



My boss my teacher je pokračování úspěšné komedie My boss my hero z roku 2001, ve které byl nevzdělaný mafián donucen nastoupit na střední školu a získat vzdělání, protože být mafiánem není přece práce pro blbce. V tomto pokračování nastupuje náš hrdina na střední školu jako učitel etiky. Mezi jeho žáky je navíc jeho šéf, což by mělo vést k řadě vtipných situací, ale bohužel jen málokdy se to podaří. Když se odprostíme od toho, že v podstatě jde o opakování stejné formule z prvního dílu, pořád je tu ten problém, že ten prostě není moc vtipný. Snaží se skórovat hned na několika polích zároveň, následkem čehož svůj hlavní zápas o pobavení diváka prohrává. Loni vznikl dokonce třetí díl, na němž se nepodílel nikdo z tvůrců prvních dvou filmů, a který jen potvrzuje sestupnou tendenci této série. Jako by toho ale nebylo dost, letos půjde do kin ženská verze My woman, my teacher.



12. Shiri (1999)
- 6,210,000 diváků



Jeden z nejdůležitějších filmů posledních dvaceti let. Nastartoval tvorbu velkých letních blockbusterů s mohutnými rozpočty a lákajících davy diváků, který se svou technickou kvalitou vyrovná hollywoodským trhákům. Po své premiéře byl Shiri nejúspěšnějším filmem historie (stávající rekord Titanicu překonal o dva miliony diváků) a tento primát držel dva roky, než ho překonala gangsterka Friend. Špionážní drama vypráví o severokorejském komandu, které ukradne výbušniny a rozmístí je na několika místech v Soulu, včetně fotbalového stadionu, na kterém se má odehrát utkání mezi Jižní a Severní Koreou. Podaří se jihokorejským tajným agentům zabránit hrozící katastrofě?



11. 200 Pound Beauty (2006)
- 6,619,498 diváků



Jediný zástupce romantických komedií v tomto žebříčku. Jak už název napovídá, jde tu o krásu a její množství. Hlavní hrdinka je totiž opravdu hodně obézní žena, která nádherně zpívá. Jejího hlasu využívá krásná hubená zpěvačka, která pro změnu zpívat neumí. Když uslyší od svého manažera, kterého tajně miluje, několik nelichotivých slov o svém vzhledu, rozhodně podstoupit plastiku celého těla. 200 pounds beauty je povedená komedie, která naštěstí nikdy nesklouzává k fekálnímu humoru, jak je tomu v jiných korejských komediích často zvykem. Samosebou dojde i na romantiku, která nesmí v žádném korejském filmu chybět. Téma plastických operací a honbu za krásou zpracoval v o poznání vážnějším duchu Kim Ki-duk ve filmu Čas.



10. Tazza: The High Rollers (2006)
- 6,847,777 diváků



War of flower, jak zní alternativní název, je gamblerské drama podle komiksové předlohy, ve kterém najdete spoustu atraktivních věcí, svůdnou famme fatale, gamblerskou legendu, ďábelského padoucha, co mlátí soupeře kladivem do ruky, prosťáčka, který se naučí řemeslu začne vydělávat těžké peníze. Když jeho učitel vypadne z vlaku s useknutou rukou, rozhodne se ho pomstít. Mohl to být skvělý film ve stylu Ritchiho Podfucku, ale to by nesměl být tak zmatený a hlavně přetažený. Sledovat dvě a půl hodiny karetních partií, kterým navíc vůbec nerozumíte, je na hraně únosnosti. Méně je někdy více.



9. The good, the Bad, the Word (2008)
– 7,027,692 diváků



Nejdražší korejský film všech dob vypráví příběh tří desperátů, kteří ve třicátých letech minulého století v dalekém Mandžusku pasou po mapě k pokladu. Tři z největších domácích hereckých hvězd pod taktovkou talentovaného režiséra podle všeho natočili prvotřídní western. Ano, slyšíte dobře, western. Jestli byl nějaký žánr, do kterého se Korejci ještě nepustili, byl to právě western. To už ale neplatí. Název každému jistě připomene slavný spagetti western od Sergia Leoneho Hodný, zlý a ošklivý a není to náhoda. Hodný, zlý a divný na něho v mnohém odkazuje a je proto označován za kimči western.

středa 1. října 2008

Srpen v korejských kinech

V srpnu míří do kin osm nových filmů a jeden staronový. Tím staronovým je gangsterka Spare, která měla limitovanou premiéru v červnu, kdy jsem o ní také psal, takže se jí už nebudu věnovat. A protože letní sezóna je za námi i s drahými filmy slavných režisérů, srpen je vhodná doba pro filmové debutanty a nezávislé filmy, kterých si opravdu užijeme.

Death Bell
Premiéra 6.8.2008



Do přijímacích zkoušek na vysoké školy zbývá přibližně dvěstě dní. Střední škola pořádá přípravný kurs pro nejlepších dvacet žáků. Hodnoceni jen podle známek, životy školáků jsou tak plné stresu, že někteří z nich trpí vážnými mentálními poruchami. Náhle zazní sólo na piáno a vzbudí spící žáky. Na obrazovce se objeví nejlepší žákyně, Hye-yeong, topící se ve vodní nádrži. Neznámý hlas žádá žáky, aby vyřešili tento problém a rozhodli o jejím osudu.



Death bell je nízkorozpočtový horor režiséra Changa, který doteď točil pouze hudební videoklipy. V hlavní roli rovněž debutuje zpěvačka Nam Gyoo-ri. O to větší překvapení je velký úspěch, který film dosáhl. S nejúspěšnějšími filmy se měřit nemůže, ale v rámci hororového žánru je na třetím místě za Tale of two sisters a třetím dílem série Whispering corridors a stihl už dvakrát překonat návštěvnost potřebnou pro pokrytí nákladů. Death bell je jediným domácím hororem za celou letní sezónu, což je s ohledem na popularitu tohoto žánru velmi překvapivá skutečnost. Film běžel v soutěžní sekci letošní Mezinárodního filmového festivalu fantazy filmů v Pucheonu.

Ride Away
Premiéra 7.8.2008



Ha-jung je v prvním ročníku na vysoké škole a zajímá se o chlapce, který pracuje v antikvariátu nedaleko její školy. Přestože chlapec je z ní nadšený, nemůže zapomenout na svou bývalou přítelkyni, která leží v nemocnici v bezvědomí po dopravní nehodě z před tří let. Narůstající životní strasti formují neohrabanost a nezralost dvacetiletých hrdinů.



Máme tu další debut s neznámými herci. Příběh o nevinné lásce a dospívání byl poprvé promítán na letošním ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Jeonju. Více se mi o tomto malém filmu vyšťourat nepodařilo.

Baby and I
Premiéra 13.8.2008



Jun-su je oblíbený devatenáctiletý mladík, zároveň je ale i rebel. Jednoho dne mu dají rodiče ultimátum a nechají ho samotného v domě, aby si dal život do pořádku. Nezávislost mu nevadí, dokud mu někdo nedá přede dveře šestiměsíčního Woo-rama. Nemá na vybranou a musí se o něho postarat. Woo-ram chce každou chvíli nakojit, kde ale Jun-su sežene chůvu?



I třetí srpnový film je debut. Začínající režisér Kim Jin-yeong do hlavní role obsadil populárního televizního herce Jang Geun-seoka. Za ním ale co se týče popularity nijak nezaostává patnáctiměsíční prcek Moon Mason, syn kanadského otce a korejské matky, který si už jako stodenní vylepšoval kapesné modelingem. Díky svému roztomilému kukuči, který se může měřit i s Kocourem ze Shreka, je v Koreji velmi populární a objevil se již v řadě reklam.

Dachimawa Lee
Premiéra 13.8.2008



V době japonské koloniální nadvlády nad Koreu je ukraden národní poklad, socha Zlatého Buddhy. Získat zpět slavnou sochu a odhalit temné spiknutí má legendární špion Dachimawa Lee. Jeho záchranná operace ale skončí prachmizerně, když přijde nejen o sochu, ale i o sexy partnerku. Lee zjistí, že chyba nastala někde ve vlastních řadách a naplněný vztekem a touhou po pomstě musí čelit nebezpečné osobě z pozadí tohoto spiknutí.



Agent Dachimawa Lee se už domácím fanouškům představil v roce 1998, kdy se na internetu objevil stejnojmenný půlhodinový krátký film. Nyní se náš hrdina dostává na velké plátno a sklízí nadšené reakce. S vážnou tváří pronáší fóry, za které by se nestyděl ani Frank Drebin a bojuje s nepřáteli stejně kreativně jako hrdinové Žhavých výstřelů. Milovníky humoru Mikea Myerse určitě napadne podobnost s dalším legendárním špionem Austinem Powersem. Jakoukoliv podobnost ovšem režisér Ryoo striktně odmítá.

What Happened Last Night?
Premiéra 14.8.2008



Yoo-jin je svobodná dívka se spoustou přítelů. Jednoho rána se probudí v hotelovém pokoji s nejasnou vzpomínkou, že se minulou noc s někým vyspala. Byla na divokém večírku a opila se až do stavu, že nedokáže určit, s kým se vyspala. Sepíše si proto seznam potenciálních podezřelých. Cheol-jin, jeden z jejich nejlepších přátel od vysoké školy, byl mezi nimi, ale Yoo-jin je přesvědčená, že on to být nemohl, protože je na něco takového moc stydlivý. Tak kdo jiný by to mohl být? Stále nejistá a ztracená v celém incidentu narazí na svou první lásku, Seok-kyua, a vyděšeně zjišťuje, že…



Co se stalo minulou noc je po hororu Dark forest teprve druhým filmem režiséra Kim Jeong-mina, který si i k této komedii napsal vlastní scénář. Kim je mimo jiné producentem komedie Dachimawa Lee, takže mu jdou v srpnu do kin během dvou dnů dva filmy. Ústřední pár hrají ostřílení herci, kteří ale na svůj průlomový hit stále čekají.

Nowhere to Turn
Premiéra 21.8.2008



Soo-yeon, která touží stát se muzikantkou, musí před rozhodnutím studovat v zahraničí čelit protestům od členů rodiny, kteří ignorují její sen. Snaží se najít způsob, jak uskutečnit své sny, ale osud ji nepřeje. Nakonec se rozhodne přihlásit do hudební soutěže se svým starým přítelem Dong-hoem, který jí jediný věří. Nicméně jak vstoupí na pódium, její srdce začne tlouct jako o závod.



Přehlídka debutu nekončí ani u filmu Nowhere to turn, který je režisérskou i scénaristickou prvotinou Lee Seung-yeong. Do hlavní role obsadil nádhernou Cha Soo-yeon, kterou jsme letos už mohli vidět jako titulní krásku ve filmu Beautiful podle scénáře Kim Ki-duka. Nízkorozpočtový artový film vypráví o nezdolné touze mládí jít si za svým snem.

Action Boys
Premiéra 28.8.2008



Pouze osm z třiceti šesti mužů zvládne krutý trénink v Soul Action School. Všichni mají jiné sny, ale jedno společné přání být kaskadérem. Navzdory častým nehodám a zraněním svůj sen nikdy nevzdají a film sleduje jejich zoufalství plné nadějí.



Nesmírně zajímavě vypadá tento dokumentární film o mladých mužích toužících se stát kaskadéry. Slibuje nahlédnutí do zákulisí korejského filmového průmyslu a do natáčení nebezpečných akčních kousků, které si přál umět snad každý desetiletý kluk s plakátem Bruce Leeho nad postelí. Od premiéry na festivalu v Jeonju byly Akční chlapci pozváni do New Yorku, Vancouveru a do Japonska. K nám se jistě nedokopou, můžeme jenom doufat, že film vyjde na dvd a bude mít u sebe anglické titulky.

Boxoffice okénko

Na závěr si ještě řekneme, jak srpnové filmy skórovaly v kinech. Podle očekávání to není žádná sláva, jeden překvapivý hit, dále dva lehce podprůměrné výsledky a zbytek je děs a hrůza. Hrůzu zastupuje nezávislý Nowhere to turn s necelými osmi stovkami diváků. Pořád je to aspoň víc než jen rodinní příslušníci a kamarádi. Třikrát ménší neúspěch neboli třikrát větší náštěvnost si připsal další nezávislák Ride away. Osm a půl tisíc diváků se přišlo podívat na dokumentární film o kaskadérech Action boys. I přes atraktivní téma se ani nepřiblížil s nejúspěšnějšímu korejskému dokumentu Bi sang o fotbalovém týmu Incheon United, na který v roce 2006 přišlo přes pětadvacet tisíc diváků. Další stupínek v srpnovém žebříčku patří gangsterce Spare, která se v kinech už krátce objevila v červnu. Tenkrát na ni přišlo dvěstě padesát diváků. Na druhý pokus si polepšila ne několikrát, ale téměř dvěstě krát a připsala si necelých padesát tisíc. O patnáct tisíc víc má komedie What happened last night, ta si ovšem určitě myslela na mnohem lepší výsledek. Tím máme průšvihy za sebou a přicházejí ty dva průměrně úspěšné filmy. Obě to jsou komedie, Baby and I vidělo něco přes čtyřista tisíc návštěvníků a legendárního špiona Damachiwa Leeho o dvěstě tisíc víc. Ani skvělé recenze mu nepomohli k většímu úspěchu. Ten si překvapivě připsal na své konto nízkorozpočtový horor Death bell. Jeden milion a šestset tisíc diváků se přišlo podívat, jestli se premiantka třídy dostane z vodní lázně po svých, nebo v igelitovém pytli. Ať už to s ní dopadlo jakoliv, všichni tvůrci tohoto hororu se už teď mají v životopisech čím chlubit.