Sigur Rós

Druhý den po návratu z Szigetu jsem jel do Prahy na koncert Sigur Rós. Lístek jsem měl už asi dva měsíce, takže jsem jel horečka nehorečka. Lístek byl na stání u podia, takže jsem se nemusel prodírat frontou a davem a měl jsem jistý, že uvidím i uslyším perfektně. Žádná předkapela nehrála, což mě nijak nemrzelo, protože na předkapely stejně nikdo nechodí. Samotný koncert začal pár minut po osmé. Scéna byla velmi jednoduchá, na kapelou bylo zavěšeno sedm koulí různých velikostí, které se během koncertu rozsvěcovali v různých barvách. Světla byla rovněž velmi střídmá. Jediným dalším efektem, ale velmi hezkým, bylo sněžení během několika písní. K vidění je i na videu, co jsem natočil a je na konci článku.

obr.: Sigur Rós v Praze (zdroj: Eva Balaštíková - musicserver.cz)



Popisovat hudbu Sigur Rós se moc dobře nedá, kdo je neslyšel, tak si to asi nedovede představit. Sigur Rós jsou z Islandu, zpívají islandsky, jejich písně mají často kolem deseti minut a jsou kombinací rocku a ambientu a úžasného vysokého hlasu zpěváka Jóna Þór Birgissona, který zároveň hrál smyčcem na svou kytaru. První část koncertu ukončila aktuální novinka Gobbledigook z posledního alba Með Suð Í Eyrum Við Spilum Endalaust. Že se bude přidávat, o tom nebylo pochyb. Bohužel jediný přídavek stál opravdu za to. Neuvěřitelně vygradovaná Popplagið byla dokonalou tečkou za skvělým koncertem. Možná mohl být delší (trval přibližně 100 minut), ale těžko mohl být lepší. Přestože se publikum mocně dožadovalo dalšího přídavku, kapela už přišla jenom zatleskat divákům za jejich podporu, ale už se nic nehrálo. Trochu škoda, ale zážitek z perfektního koncertu to nijak nezmenšuje.

video: Sigur Rós – Popplagið (z dokumentu Heima)



video: Sigur Rós - Gobbledigook (live)