pondělí 16. března 2009

Nejnovější dějiny Koreje 2 - Korea před otevřením

Pokračování mých zápisků z přednášek nejnovějších dějin Koreje. Místy je to trochu úsečné, ale vyznat se v tom snad dá. Předchozí díl je tady.

Společenský systém

Konec 18. století byl idylický, prošlo pár reforem a vypadalo to dobře. 1801 nastoupil nezletilý panovník – vládly mocné rody spřízněné s královským – provdávaly dcery do královského rodu.

Střídaly se tři rody – politická moc znamenala moc ekonomickou. Tatínek se stal 1. ministrem atd., příbuzní královny dostávali významné a výnosné funkce, držba pozemků – pronajímali je rodinám, kolem 60. let 19. století už státu nepatřila žádná půda. Kdo chtěl funkci, musel podplácet ty tři mocné rody = velká korupce.

Společnost měla pevnou sociální strukturu, postoupit ze své kasty šlo pouze dolů.

양반 jangban – vrchol potravního řetězce
중인 čungin – dědiční odborníci, skládali odborné zkoušky (tlůmočníci, lékaři, právníci, daň. úředníci atd.)
벡성 peksong – svobodní lidé, rolníci a řemeslníci, později obchodníci
천민 čchonmin – opovrhovaní – dělali s masem, košíkáři, řezníci, rybáři, baviči, šamani, nesměli se vdávat/ženit mimo svou kastu.
노비 nobi – otroci, váleční zajatci, bylo jich hodně, status se dělil v línii první matky, 1801 konec státního otroctví, 1894 konec soukromého otroctví

V 19. století (ale i teď) se kšeftovalo s tituly, falšovali se rodové genealogie – hodně si na nich zakládají.

Regionální diskriminace

- nejlepší je Soul a jihovýchodní (odsud pocházejí prezidenti) provincie.
- nejhorší je Čolla, rebelská provincie, venkov, jediný prezident z Čolly je Kim Tä-džung.

Konfucianismus

Nejdříve se moc neuchytil, potom zjistili, že se podle něho dá dobře spravovat stát, až do 15. století ho kombinovali s buddhismem. Neokonfucianismus se tvrdě prosazoval od 15. století.

Pět základních vztahů 오륜 (orjun), visí na tom celý sociální systém

1) Panovník – poddaný
2) Otec – syn
3) Starší – mladší
4) Muž – žena
5) Přátelé

Jen spolužáci jednoho ročníku si říkají jmény. Vztah mezi učitelem a žákem je posvátný.

Vzdělání

Je velmi ceněno, přístupné jen jangbanům (ale zároveň i povinné), 958 zavedení státních zkoušek – stejné až do 19. století, učili se klasiky. Potlačovalo to kreativitu, věda nešla dopředu, učilo se nazpaměť (stále), učí se objem ne kvalita. Psalo se čínsky, ale nemluvilo se tak. Od vzdělání se odvíjí všechno. Dobrá škola někdy přebije původ (jen u kluka). Hodně sebevražd.

Izolace

Mysleli si, že jsou lepší než Čína, když tam vládli Čchingové (od 17.st.), kterými pohrdali, uzavřeli se před cizím vlivem, považovali se za ochránce pravých čínských zvyklostí. Kdo vešel do země, nesměl ven. Země zaostávala. Opiové války a otevření Japonska utvrdilo Koreu, že izolace je pro ně to pravé. Krvavé čistky proti křesťanům, jeden požadoval ozbrojenou intervenci od Papeže.

Žádné komentáře: