Kodžong a Täwongun
고종 / 대원군
Kodžong – korejský král, nastoupil na trůn v dvanácti letech, takže za něho vládl jeho otec Täwongun, snažil se o reformy (posílit moc krále na úkor mocných rodů), sháněl peníze neotřelými způsoby – zavedl daň pro jangbany (všechny tím naštval), opravil palác Kjongbokung 경보궁 (od Imdžinské války s Japonskem zničený) z darů obyvatel, vyčistil úřednictvo – popravil zrádce a vyvlastnil jejich majetek, odměňoval své věrné, zabavil pozemky konfuciánským akademiím Sowun 소원 (bylo jich asi 660, zůstalo 67), učila se tam aristokratická mládež. Täwongun byl velmi oblíbený u běžných lidí (snížil jim daně) a svých stoupenců, ale byl xenofobní. Reformátoři ho neměli rádi. Vládl téměř neomezeně, bez rádců. Další nepřítele měl v rodině snoubenky svého syna (rod Min 민), s kterou neměli být problémy, ale ukázali se jako velmi ambiciózní rod. Královna Min a Kodžong svrhli otce z trůnu.
Otevření Koreje
O Koreu nebyl moc zájem, ten byl o Japonsko a Čínu. Proběhlo jen pár opatrných pokusů o navázání styků. Francouzské lodě s misionáři – ti byli popraveni. Americká loď General Sherman se plavila po řece do Pchjongjangu, ale byla zapálena (údajně dědečkem starýho).
1866 hon na křesťany – jeden přežil a žaloval, francouzská trestná výprava, zastaveni u ostrova Kanghwado 강화도 (tam prchal královský dvůr často, například před Mongoly, kteří se báli vody) a potom se stáhli zpět.
1871 americký vpád – odveta za loď General Sherman – skončila neúspěchem.
Täwongun se těmi vítězstvími utvrdil v tom, že jeho postup je správný a že se vždy ubrání před vpády, nemohl tušit, jak silné země proti němu stojí.
Koreu otevřelo až Japonsko. 1873 Täwongun vyhnán od dvora klikou okolo královny Min, v Japonsku proběhly reformy Meidži (rychlá modernizace), propuštění samurajové si vybili zlost na plánu dobití Koreje.
1875 incident s lodí Unjó – Japonci si ji nechali zapálit, za rok připluli s dokumenty pro smlouvu, Kodžong neměl vlastní vůli a na radu jednoho svého poradce se rozhodl smlouvu podepsat
22. 2. 1876 = KANGHWASKÁ SMLOUVA = otevření světu.
Šlo o nerovnoprávnou smlouvu, přestože tam bylo, že Korea je svobodný stát. Korejci to chápali jako povýšení, Japonci jako že Čína už vás nebude chránit, když jste samostatný stát. Otevřeny byly tři korejské přístavy (Pusan, Wončan, Inčchon). Japonci mohli zakládat osady a nepodléhali korejským zákonům, ale japonským (exteritorialita). Následovali další smlouvy - 1883 USA, VB, Německo, 1884 Itálie, Rusko, 1886 Francie (ta obsahovala možnost šířit křesťanství).
Žádné komentáře:
Okomentovat