Červen v korejských kinech, druhá část

Je tu zbytek červnových filmů. A to zbytek mimořádně zajímavý, jde možná o nejzajímavější filmy od začátku roku. Proto jsem se tentokrát nějak hodně rozepsal, hlavně u Crossing, ale tak zajímavé filmy nešlo jen tak odbít pár slovy.

Public Enemy Returns
Premiéra 19. června 2008



Kang Chul-jung jako detektiv bojoval proti zločinu patnáct let, ale vedl finančně nejistý život. Mezitím se muž, kterého v minulosti dostal za mříže, vrátil na svobodu a vede si mnohem lépe. Chul-jung začíná litovat, že se dal na dráhu policisty. Na druhé straně společnosti stojí Jae-young, bohatý šéf společnosti, která se zabývá finančnictvím, stavebnictvím, řeznictvím, zábavním průmyslem a patří ji řada klubů. Jae-young trénuje mladé chlapce, aby pro něho pracovali, a v kritických chvílích je nutí, aby na základě falešných přiznání přebírali odpovědnost za zločiny, které sám spáchal. Kang k Jae-youngovi, který obratně dělá z mladých chlapců zločince pro svůj prospěch, cítí neuvěřitelnou nenávist a přísahá, že ho dostane.



Třetí pokračování divácky velmi úspěšné série opět láme rekordy. Režisér Kang U-seok je vůbec hitmaker v pravém slova smyslu. Doteď natočil pět filmů a producenti by už mu měli pomalu začít stavět pomník, protože jestli někdo dokáže spolehlivě přilákat diváky, tak je to on. Na jeho první film Public enemy přišly tři miliony diváků. Dalším filmem pana režiséra byl megahit Silmido, který byl dva roky nejúspěšnějším korejským filmem všech dob s deseti miliony diváky, než ho předstihl velkofilm o korejské válce Pouta války. Následoval druhý díl Public enemy se čtyřmi miliony. Předposledním filmem bylo Hanbango s třemi miliony a teď chodí miliony na třetí díl Public enemy. Všechno to jsou neuvěřitelné výsledky a Kang si ještě nepřipsal jediný propadák. Zajímavé je, že Kang produkoval už řadu filmů, z kterých žádný hit nevzšel, ale do vlastních úspěšných filmů ještě nevrazil ani won. Možná to nechce zakřiknout. Představitel hlavní role Sol Keyeung-gu pravidelně střídá artové filmy s velkými blockbustery, natočil například dva filmy se světoznámým artovým režisérem Lee Chang-dongem, bývalým ministrem kultury. V srpnu začne natáčet další velkofilm, tentokrát katastrofický, což je v Koreji dost neobvyklý žánr. Bude se jmenovat Haeundae, což je nejslavnější korejská pláž nacházející se v Pusanu. A na tuto pláž se přivalí vlna, hodně velká vlna. Jistě vás hned napadne, že to bude něco jako Den poté nebo Dokonalá bouře. Potom věřte, že na triky bude dohlížet Hans Uhlig, která se podílel na obou jmenovaných amerických filmech. Rozpočet je deset milionů dolarů. V Americe by byl směšný, na Koreu je to hodně slušná suma. S největší pravděpodobností bude film opět lámat divácké rekordy.

Indie Anibox : Selma's Protein Coffee
Premiéra 20. června 2008





Selma´s Protein Coffe je soubor několika nezávislých animovaných filmů. K jednotlivým filmům se nedá skoro nic zjistit, ani kolik jich vlastně je. Jeden z filmů jménem The Ordinary Life of Murim Ilgeom vypráví o mistrovy bojových umění, který se reinkarnuje na tento svět v podobě prodejního automatu. Na scéně se brzy objeví nebezpečný zabiják, kterého bude potřeba zpacifikovat. Hodně originální námět, to se musí uznat. Jeden z režisérů Jang Hyeong-yoon začíná být známý už i v Japonsku, zemi animovanému filmu zaslíbené. V Japonsku vyjdou jeho filmy na dvd a za svůj předchozí film dostal ocenění na festivalu v Gifu. Pětadvacetiminutový příběh o automatu byl otevíracím filmem na loňském třetím ročníku Festivalu nezávislých animovaných filmů v Soulu.

My Mighty Princess
Premiéra 26. června 2008

Krásná Kang So-hwi, zázračné dítě v bojových uměních, se chystá nastoupit cestu směrem k dospělosti. Ale její cesta je naprosto jedinečná. Její nadlidská síla a bojové dovednosti zatrašují spolužáky a dokonce i chlapce, do kterého se zamilovala. Zničená So-hwi se rozhodne vzdát se bojových umění a vydat se jinou cestou. Její otec, rovněž mistr bojových umění, se bojí, že přijde o dědičku rodinného bojového umění a pověří jejího starého kamaráda Il-younga, aby ji přesvědčil, ať neopouští rodinnou tradici. Mezitím strašlivý Heuk-bong vyprovokuje válku, aby s legendárním mečem přemohl jednoho šermíře za druhým. So-hwiin otec se s Heuk-bongem utkává v rozhodující bitvě, po které je ovšem smrtelně raněn. Na pokraji otcovi smrti bere So-hwi do rukou opět meč a baží po pomstě.



Gwak Jae-yong je režisérská první liga v oblasti romantických filmů. Má na svém kontě hned tři vynikající a i u nás trochu známé filmy, The classic, Windstruck a hlavně nebojím se říct kultovní My sassy girl. My sassy girl je významný film hned v několika ohledech. Tak hlavně odstartoval vlnu podobně laděných romantických filmů, zaznamenal obrovský divácky úspěch (skoro pět milionů diváků) a udělal hvězdu Jeon Ji-hyeon. Úspěch My sassy girl, kterou Američané zremakevoli, ale film půjde rovnou na dvd, už Gwak zopakovat nedokázal. Kritiky jsou nemilosrdné a podle nich je mocná princezna plná klišé. Ovšem kritiky nás nemusí zajímat, protože ty nešetřili ani Windstruck, který je prý údajně ještě horší než nová My mighty princess. A protože Windstruck se u nás těší slušně oblibě, nemusí být špatná ani princezna. To ale jenom hádám a přání je otcem myšlenky. Korejská kritika rovněž filmu vyčítá potlačení romantiky na úkor akčních scén, což si myslím u nás setká spíš s kladným ohlasem. Za téměř nulový divácký ohlas princezny možná z části může i fakt, že jde do kin až dva a půl roku po svém dotočení. Buďme za to rádi, protože mu hrozilo, že do kin nepůjde vůbec.

Crossing
Premiéra 26. června 2008

Yong-soo žije se svou ženou a malým synem v malé hornické vesničce v Severní Koreji. Přestože žijí v extrémní chudobě, rodina je šťastná už jen proto, že mohou být spolu. Jednoho dne ale Yong-soova těhotná žena těžce onemocní. Young-soo pro ni nemůže v Severní Koreji najít nejen léky, ale ani jídlo. Tajně proto překročí hranice do Číny v naději, že najde léky pro svou ženu. Po mnoha životu nebezpečných chvílích v Číně je donucen odcestovat do Jižní Koreje. Stává se nechtěným uprchlíkem, který má zakázáno vrátit se ke své rodině. Mezitím jeho žena umírá a zanechává jejich syna samotného v zoufalství. Syn se nemá na koho obrátit a vydává se hledat svého otce, aniž by věděl kde nebo jak ho hledat.



Poslední červnový film není o nic méně zajímavý než ostatní, spíše naopak. Film měl pauzu od natočení k uvedení ještě delší než My mighty princess a to konkrétně čtyři roky. Ze strachu ze zásahu Severní Koreje se natáčelo na utajených místech v Jižní Koreji, Číně a Mongolsku a herci nesměli o filmu mluvit, dokud nebyl dotočen. Příběh je založen na skutečném příběhu severokorejského uprchlíka Yoo Sang-juna, který se pokusil v roce 2002 dostat v Pekingu na španělskou ambasádu a v Severní Koreji po sobě zanechal hladovějící ženu a syna. Crossing je první jihokorejský film, který je o životech Severokorejských uprchlíků. Před samotným natáčením proběhli asi roční přípravy, během kterých štáb zpovídal kolem sta severokorejských uprchlíků (v Jižní Koreji jich je celkem asi deset tisíc), aby byl příběh co nejautentičtější. Uprchlíci filmu pomáhali mnoha způsoby, poskytli spoustu cenných informací o životě v Severní Koreji i řadu fotografií a byli přítomni celému natáčení. Představitel hlavní role Cha In-pyo nejdříve odmítl ve filmu hrát, protože očekával propadák. Když ale uviděl fotografie hladovějících severokorejských dětí, tak se podle vlastních slov rozplakal. Cha, který je v Číně dobře známý díky svým seriálovým rolím, je nyní bezplatným velvyslancem kampaně proti zneužívání dětí a sponzoruje na dálku třicet dětí z celého světa. Některé výrazné scény se štáb rozhodl z filmu vystřihnout, protože je považovali za natolik šokující, že by jim v Jižní Koreji nikdo nevěřil. Před dvěmi měsíci byl film jako součást Severokorejského týdne svobody promítán v Kongresové knihovně ve Washingtonu. Na projekci bylo kolem sto lidí, včetně několika kongresmanů. Přítomen byl například Peter Beck, výkonný ředitel Americké komise pro lidská práva v Severní Koreji, Kim Sung-min, bývalý uprchlík a nyní vedoucí radia Svobodná Severní Korea nebo zástupci japonského velvyslanectví. Z jihokorejského velvyslanectví nebyl přítomen nikdo. Všichni přítomní několikrát během filmu propadli v pláč a po skončení filmu zůstala řada z nich zaraženě sedět v křeslech. Peter Beck o filmu řekl, že je to nejlepší natočený film na toto téma a doufá, že ho uvidí co nejvíce lidí, aby pochopili situaci v komunistické zemi. An In-ok, severokorejský uprchlík, jehož životní příběh je téměř totožný s tím filmovým, proplakal téměř celý film. Uvedení doprovázel benefiční koncert a bude nahráno album „Cry with us“ (Plač s námi), jehož výtěžek půjde na pomoc dětem v Severní Koreji. Čtyři dny po premiéře filmu byl film zpracován do formátu dětské knížky. S ohledem na závažnost tématu a konkurenci letních blockbusterů se dá říct, že zaznamenal i divácký úspěch. Navíc byl zakoupen i do japonské distribuce. V této souvislosti bych chtěl jen zmínit, že v neděli 29. července poskytl ministr vnitra Ivan Langer pomoc pěti severokorejským uprchlíkům, kteří uprchli do Číny. Tam jim hrozilo okamžité vyhoštění zpět do země. Nemusím dodávat, že to je mimořádně dobrá zpráva.

Boxoffice poznámka

Vezmeme to jako tradičně od nejhorších. Tam je suveréně a nikoho to nemůže překvapit animovaný Indie Anibox s necelými dvěmi tisíci diváky. Takže žádný překvapivý hit se nekoná, jak před premiérou doufali producenti. Pouhých dvacetsedm tisíc diváků přišlo na My mighty princess, což je obrovské překvapení a pro režiséra My sassy girl první skutečný propadák. Necelých devětset tisíc přišlo na Crossing, což už je vzhledem k tématu úspěch, protože to není film pro teenagery. A podle očekávání kraluje Public enemy 3, který hraje překonal čtyři miliony a míří k pátému. Kang U-seok má další zásek na pažbě a jeho Public enemy je zároveň letošním králem. Ale nejspíš mu to dlouho nevydrží, protože v kinech teď řádí nový hit. Chcete vědět jaký, počkejte si do příštího měsíce.