obr.: areál byl už v poledne docela zaplněný.
Ale hezky popořadě. Na místě jsem byl už kolem druhý hodiny a hned bylo jasný, že přijde o dost více lidí než loni. Na druhém pódiu hrála nějaká hrůza a nemyslím Michala. Proto jsme (nebyl jsem tam sám) šli omrknout Kuňku. Jako návštěvníci festivalu jsme nemuseli platit vlezný, což potěší. Jen je škoda, že z žádného normálně přístupného místa nebyl vidět celý areál festivalu. Někteří takové místo našli, ale zavánělo to sebevraždou. Kuňku jsme prolejzali i přes vystoupení Divokého Billa, kterého jsem slyšel dřív tolikrát, že jsem neměl žádnou potřebu je vidět na vlastní oči. Když vydali svou první desku, tak se mi docela líbili, ale od té doby je poslouchám čím dál míň, až se dá říct, že je vlastně v současnosti neposlouchám vůbec. Do areálu jsme se vrátili, když zrovna hráli Horkýže slíže. O těch se dá pro změnu říct, že je vlastně nemám vůbec rád a někdy mi přijdou až trapný. Po nich měli hrát slovenští hiphopeři Kontrafakt, ale bylo ohlášeno, že jsou pořád na cestě. Nakonec to nestihli ani do jedný v noci, takže buď někde zkouřili a zabloudili, nebo je nepustili přes hranice. Jsou to ale jen nepotvrzené spekulace.
obr.: lidí přišlo o dost víc než loni.
Určitou dobu tedy nehrál nikdo, což byla asi jediná výtka k organizaci. Všechno ostatní klapalo skvěle, kapely hráli podle časového harmonogramu, v areálu bylo relativně čisto a hlavně nabídka občerstvení byla o dost pestřejší než loni. Během dne jsem ochutnal co se dalo, kuře s hranolkama, indickou placku, dvakrát staročeský trdelník, párek v rohlíku, dvakrát nanuk a chipsy. K tomu točenou kofolu nebo zadarmo minerálku od české spořitelny. Jsem řidič, takže žádný alkohol. Po rautu jsem chytl už jen konec vystoupení Iscream boyz. Podle názvu jsem vůbec netušil o do jde, až na místě se z toho vyklubala nějaká hiphopová parta. Před podiem bylo dost prázdno a někteří z těch fanoušků byli docela nevrlí. Ona dramaturgická pestrost je hezká věc, ale někdy to končí podobně. Slyšel jsem jenom půl jedné věci, ale pro představu mi to stačilo. Už mě fakt nebaví poslouchat po stopadesáté stejná klišé o tom, že tohle je ten pravý hiphop ulice a všichni ostatní jsou kokoti. Proto v současnosti poslouchám hlavně korejský a japonský hiphop, kde jsou možná podobná klišé, ale textům naštěstí nerozumím. Jinak příští měsíc napíšu něco o korejském hiphopu, takže bude i nějaká osvěta. To už se ale na hlavním podiu schylovalo ke koncertu Kryštof, náhradníků za Chinaski. Jak se organizátorům podařilo takhle na rychlo sehnat tuhle vynikající náhradu je mi záhadou, ale jenom to svědčí o jejich kompetentnosti.
obr.: zatímco loni frčeli výstřihy, letos holé zadky:)
Kryštof hráli skvěle jako vždy, jenom lidi nereagovali tak dobře, jak bývá na jejich vystoupeních zvykem. Možná tím, že vlastně málokdo věděl, že budou hrát. Jejich nasazení to ale nijak nezmenšilo. Všichni to jsou fakt vynikající hudebníci, především převážně balkánská dechová sekce nemá chybu a je nesmírně osvěžující v záplavě kytarových a bicích ryfů slyšet i něco jinýho. Akorát škoda, že nehráli později, aby mohli využít i slušné světelné efekty. Po zhruba hodinovém vystoupení přišel další přesun k béčku na Sunflower Caravan. Název mi byl povědomý, ale nějak jsem nedokázal přesně vybavit, co hrají. Možná i proto jsem byl opravdu příjemně překvapení ze jejich vynikajícího vystoupení, které bylo o několik světelných kroků lepší než Jasná páka, která hrála po nich hlavním stejdži. Kluci sice vypadali, jako že právě utekli z přehlídkového mola, ale hráli opravdu skvěle. Žádný přiteplený boyband se nekonal. Co vám tady budu vyprávět, mrkněte na vlastnoručně pořízené video.
video: Sunflower Caravan - Dublin (live)
Nebyla to sice taková extáze jako loni Bratři Orffové, ale i tak velmi příjemné překvapení. Stejně loni se do programu asi nějakým omylem dostala podivná obstarožní kapela, ze jejíž vystoupení se mi téměř obracel kufr. Jasně že přeháním, ale dobře mi z nich nebylo. Minule to byla Hudba Praha, teď Jasná páka. Co napsat? Snad jen never more. Po nich si druhého podia užili Plexis, což byl sice posun k lepšímu, ale zas ne o tolik, aby mě donutil se přiblížit k podiu na víc než sto metrů. Největší ohlas mělo další vystoupení a to patřilo Wohnoutům. Už se setmělo, světla jela na plný výkon a před hlavním podiem bylo narváno jak za celý den ne.
obr.: hlavnímu podiu to večer slušelo.
K Wohnoutům mám prakticky stejný vztah jako k Divokému Billovi. Jejich druhá deska Zlý noty na večeři se mi líbila, následující Pedro se vrací už míň a další jsem doteď neslyšel a nechybí mi. Ta jejich „legrační“ hudba se mi už nějak přejedla a nášup nepotřebuju. Koncert ale v pohodě, mrkněte na video, opět vlastní výroba. Není sice nejkvalitnější, ale pro ilustraci stačí.
video: Wohnout - Kulibrci (live)
Po Wohnoutech už měli hrát jen dvě kapely, Airfare a Sunshine, ale na druhém podiu se nikdo nechystal, takže oproti programu začali dříve hrát na hlavním Sunshine. Na těch jsem byl nedávno na vysokomýtském majálesu, report zde. Proti majálesu mi přišlo, že tady hráli od dost tvrději. Akorát mi bylo líto, že po Wohnoutech odešlo dost lidí domů, takže na kotel, jaký měli Wohnout, mohli Sunshine zapomenout. Hráli skvěle, jediná výtka snad jen k tomu, že nebyl žádný přídavek. Dohráli zhruba o půl jedný, já chtěl jít ještě na Airfare, ale byl jsem přehlasován poměrem dvě ku jedný, takže místo k druhému podiu se šlo na parkoviště. Příští rok zase na viděnou, Kuňko.
 |
| Festival České hrady 2008 |
Žádné komentáře:
Okomentovat