středa 2. července 2008

Karlovy Vary počtvrté

Vary jsou už za dveřmi, a protože zítra vyjíždím, tak je načase si vytipovat filmy, které prostě musím vidět. Nejdříve si vezmeme na paškál Asii a potom to projedu dle programových sekcí. Do Varů jedu už počtvrté a opět na celý festival, takže se mi snad podaří vidět většinu mých vybraných filmů. Rada pro všechny, kdo si neustále stěžují, že se nemůžou dostat na film, který si vybrali. Vykašlete se na ranní vstávání a modlení se ve frontě, aby byly ještě lístky. Pokud o nějaký film hodně stojíte, tak prostě běžte tak hodinu až hodinu a půl před začátkem ke kinu, ve kterém půjde, a dřepněte se u vchodu. Takhle se vám nemůže stát, že byste se na film nedostali. Většinou stačí být mezi prvními dvaceti až padesáti lidmi (záleží na velikosti sálu) a máte jistotu, že vás pět minut před začátkem filmu pustí bezplatně dovnitř na festivalový pas. Spolehlivě jsem se takhle loni na všechno, o co jsem stál. A teď ty tipy.

Asijské filmy - Letos opravdu hodně slabá nabídka, takže by se mělo celkem v pohodě dát vidět všechno. Pokud teda o to budete stát, protože už na první pohled jsou mezi nimi filmy, které vás budou nudit k smrti. Uvádím jen filmy velké trojky.

Korea

Noc a den – právě jeden z těch filmů, u kterých nejspíše usnete. V únoru měl premiéru v Koreji a můžete si o něm přečíst tady. Já rozhodně půjdu, i když vím, že se budu nudit.



Děvčátko z černé země – sociálně kritický absurdní snímek o neutěšené situaci v hornickém městečku. Další potencionální nuda k smrti. Ale třeba to tak strašné nebude. Je to Korea, takže stejně jdu.


Napsáno – poslední korejský kousek vypadá aspoň na první pohled mnohem lákavěji. Videoklipově stříhaný a snímaný příběh fiktivní postavy z románu, která potkává alter ego svého autora, svého hereckého představitele a která je nucena autorem dělat věci, které sama vůbec nechce.



Japonsko

Cvičitel brouků – dokumentární film o průkopníkovi filmové animace nemá s Japonskem moc společného. Japonsko je ale jednou ze čtyř koprodujících zemí. Dokument ale vypadá celkem zajímavě.

Děti temnoty – drsný snímek o thajských dětech chycených v obchodě s dětskými orgány a prostitucí. Podle kontroverzního románu japonsko-korejského autora, podle jehož románu vznikl i film Blood and Bones s Takeshi Kitanem.



Čína

Hodné kočky – film o urbanizaci Číny. Zní to nudně a nudné to nejspíš i bude. Anotace k filmu uvádí: „Pohled kamery kopírující ospalý a nezaujatý pohled hrdiny apaticky sleduje mizanscénu.“ Podobné věty mě dost děsí a nevěští nic dobrého. Pudu jedině, že bych se hodně nudil a nešlo nic lepšího.

Rudá osina – tohle už vypadá líp, ale ne o moc. Příběh o sbližování se otce se synem získal řadu festivalových ocenění, například na nejvýznamnějším asijském festivalu v korejském Pusanu.



Šachta - podle anotace „delikátní oslav obyčejného života“ v zapadlém hornickém městečku. Proboha proč se každý druhý festivalový film odehrává v zapadlém hornickém městečku? Jediný čistě asijský zástupce v hlavní soutěži. Nic moc od něho nečekám.

Věříme v lásku – film o manželském páru vychovávajícím závažně nemocnou dceru. Scénář byl oceněn na Berlinale, režisér loni v Cannes, takže festivalová klasika.



Soutěžní sekce

Dr. Aléman – příběh mladého idealistické doktora, který odjíždí léčit do Kolumbie, kde se zamiluje do dívky z místního slumu.


Zajatec – ruský snímek o jednotce ztracené v Čečensku, která unese místního horala, který je má vyvést z obklíčení. Ruské filmy jsou čím dál zajímavější, tak mě snad tohle nezklame.



Soutěž dokumentárních filmů

Hrdinové: K létání křídel netřeba – nesmírně zajímavě vypadá dokument o handicapovaném umělci, který k práci používá pouze chodidla. Má to 25 minut, takže by to nemělo ani chvíli nudit.



Větší, silnější, rychlejší – americký dokument o posedlosti po úspěchu vypráví o třech bratřích, kteří propadli steroidům. Popkulturní dokument od producentů filmů Michaela Moora. To by nuda být rozhodně neměla.



Všechno je relativní – dánský dokument o obavách, snech a přáních lidí z různých koutů světa, konkrétně z Dánska, Mosambiku, Japonska, Thajska a USA.

Na východ od Západu - soutěžní sekce

Hodně štěstí - originální hraný dokument o dvojici maďarských Boratů na cestě Evropou. To by mohl být vynikající film na odlehčení.



Mao Ce-tung – albánská komedie a negramotném Rómovi, který se v zájmu komunity rozhodne pojmenovat své deváté dítě po Maovi.



Fórum nezávislých

Divizionz – příběh z Ugandy o partě přátel, kteří se snaží stát hudebníky. Přirovnáváno k Městu bohů, což je skvělé doporučení.

Hank a Mike – kanadská nezávislá looserovská černá komedie a dvojici přátel, kteří se živí jako velikonoční králíčci.



Mořská víla – ruská událost loňského roku. Příběh dívky, která dokáže předpovídat budoucnost a plnit lidem přání. Na tohle se těším opravdu hodně.


Muž, který miloval Yngveho – zábavná dánská retro komedie o chlapci, který volí mezi svou krásnou přítelkyní a novým spolužákem. Podle programu „hořce melancholické vyprávění o nemožné lásce“. Maximální očekávání.



Powerova dobrodružství – příběh outsidera, který touží vyhrát bubenickou soutěž, aniž by měl bubny. Údajně má jít o komedie ve stylu Wese Andersona.

Otevřené oči

Gomorra – že bych se poprvé v životě těšil na italský film? I to je možný. Podle kritiky „nejpravdivější film o mafii, jaký byl kdy natočen“. Vychází z mezinárodního bestselleru a letos v Cannes dostal Velkou cenu poroty.



V moci davu – originální švédský film o experimentující mládeži.

Valčík s Baširem – izraelsko-německý animovaný dokument o krutém masakru v palestinských uprchlických táborech Sabra a Šatíla. Podle fotek vypadá strašně zajímavě. Pozor: běží jen jednou!



Horizonty

Elitní jednotka - akční drama z drogami ovládaných favel Rio de Janeira, které má Zlatého medvěda z Benátek, to si nechám líbit. Navíc největší brazilský hit.



Jiný pohled

Ať vejde ten pravý – „Děsivý, krvavý a temný, současně ale poetický a plný krásy – takový je netradiční švédský horor o dospívání, lásce a přátelství mezi dvěma podivnými dětmi, z nichž jedno je upír.“ Tolik říká anotace. A já jsem moc zvědavý.



Berlin Lou Reeda – přestože mi jméno Lou Reed nic moc neříká, tak na tohle se poměrně těším. Žádné hornické městečko, ale rocková hudba a režie Julian Schnabel.


Divoký býk – obyvatelé malé indické vesnice se rozhodnou zkrotit divokého býka, který je ohrožuje. Film je samozřejmě plný symbolů, ale hlavně má jít o komedii.



Pohlednice z Leningradu – život v guerille očima malého dítěte. Koprodukce Venezuely a Peru.



Dny kritiků Variety

Bojovnice – je mladá turecká imigrantka v Kodani, jejíž vášní je kung-fu. Choreografii bojových scén dělal Xiana Gao (Tygr a drak).


Ciao bella – švédská romantická komedie o mladém Švédovi íránského původu.



Půlnoční filmy – v této sekci budou promítány staré anglické horory s hvězdami jako Christopher Lee nebo Vincent Price. Tyhle půlnoční projekce mají vždycky úžasnou atmosféru, aspoň na jeden bych si chtěl zajít.

Nový Hollywood II

Francouzská spojka – klasika z největších, kterou jsem doteď neviděl. Vidět ji ve velkém sále na obřím plátně by bylo fajn.

Bob a Carol a Ted a Alice – hippie komedie o sexuální revoluci šedesátých let. To slibuje mnohé.


2008: Hudební odysea – v této sekci se dá doporučit opravdu všechno, ale já vybírám pro mě dvě největší lahůdky. Všechny filmy této sekce jdou v Divadle Husovka, které má strašně málo míst, takže doporučuji přijít dost dopředu.

Sigur Rós: Heima – hudební road movie po Islandu za doprovodu Sigur Rós. To musím vidět. Lístek na srpnový pražský koncert mi už lebedí v peněžence.


Tan Dun: První císař - velkolepém spektáklu z newyorské Metropolitní opery se na mnoha rovinách prolíná čínská a západní kultura. Inscenaci s Plácidem Domingem režíroval filmař Zhang Yimou (Klan létajících dýk, Hrdina). Součástí tříhodinového záznamu, který se původně přenášel do kin přímo, je i pohled do zákulisí. Bude to moje první opera v životě, ale tohle bych snad mohl přežít.



Fresh Selection - pět filmových nadějí
Nejlepší filmy Festivalu krátkých filmů Praha

Dvě sekce tvořené krátkými filmy. V obou případech jde o blok pěti krátkých filmů. Krátké filmy jsou ve Varech strašně populární a o lístky je rvačka. Obě pásma jdou třikrát, ale opět ani jednou ve velkém sále. Tady je holt někdo nepoučitelný.

Žádné komentáře: