pondělí 19. listopadu 2007

Tujiko Noriko a DVA

V pátek jsem měl v plánu jet na Festival krátkých filmů do Prahy, ale ráno jsem v rádiu slyšel upoutávku na večerní koncert japonské zpěvačky Tujiko Noriko v pardubickém divadle 29. Po krátkém rozmýšlení jsem přesunul kraťasy na sobotu a vyrazil večer do Pardubic. Když už jednou za uherský rok hraje někdo z Asie v Pardubicích, tak tam nesmím chybět. Jako předkapela zahráli DVA. Nic jsem o nich nevěděl a o to větší bylo překvapení, jak krásně hrajou. Těžko popisovat jejich styl. Takhle se vidí sami: Cirkus, kabaret, beatbox, tango, akustické elektro a elektrické akusto v dvouvrstevnatém obalu. Akustické nástroje a lidský hlas v kombinaci s elektronikou. Texty v univerzálním jazyce, kde 2 znamená dva. V ideálních podmínkách doprovází zvuk živá meotarová projekce dvou M. On hraje na kytaru, dělá smyčky a beatbox, ona hraje saxofon, klarinet a zpívají oba. Celé to navíc doprovázejí rozkošnými projekcemi pomocí klasického školního meotaru dvě holčiny. Čeština vůbec nezazní, chvíli to zní jako ruština, poté francouzština a možná i finština, ale sami uvádějí jako jazyk univerzální jazyk, takže kdo ví. Podkladové smyčky pro písničky vytváření živě na začátku každé písně, když je několikrát zahrají a patřičně vyvrství a poté už je používají dle libosti. Je to celé neuvěřitelně originální a roztomilé. A co je nejdůležitější, krásně se to poslouchá. Neodolal jsem a koupil si cédo za stovku. DVA rozhodně doporučuji.

Po krátké přestávce nastoupila Tujiko Noriko, která jak jsem se dočetl je označována za japonskou Björk. A Björk mám opravdu rád, stejně jako Japonsko. Jediným jejím hudebním nástrojem je její laptop aple a vlastní hlas. Ze začátku se mi zdálo, že zpívá trochu nejistě, ale po chvilce to už bylo parádní. Svým éterickým zpěvem v japonštině doprovázela vynikající hudební podkresy pouštěné z laptopu.

obr.: Tujiko Noriko.


video: Tujiko Noriko - 普通の日



Působila opravdu mile a roztomile, často se usmívala. Zatímco u DVOU publikum stále a zlehka se vlnilo do rytmu, u Noriko všichni seděli a zasněně poslouchali. Po koncertu jsem si koupil její poslední cédo. Na otázku za kolik nevěděla co říct a prý tolik, kolik u nás normálně stojí cédéčka. Někdo za mnou řekl, že tak tři stovky, čímž trochu snížil laťku, protože normální cd je přeci jen o trochu dražší. Zaplatil jsem dvě stě devadesát (pak jsem měl už jen ticku) a nechal si cédo ještě podepsat. Prostě povedená akce po všech stránkách, za pět stovek jsem byl na koncertu a pořídil si dvě céda. Co chtít víc?


Japonka Tujiko Noriko (*1976) je jedna z nejúspěšnějších a nejoriginálnějších žen v oblasti elektronické hudby. Tato rodačka z Osaky zpívá už od svých tří let, ale zásadním zlomem v její hudební kariéře byla koupě prvního syntetizátoru a sampleru v roce 1999.O rok později již debutovala albem Keshou To Heitai, a poté vydala úspěšné album Shojo Toshi. Její kombinace výrazného a éterického zpěvu v japonštině s experimentálním laptop popem si dokázala naklonit srdce posluchačů i kritiků na celém světě a často bývá označována za „japonskou Björk“. Její nahrávky i živá vystoupení obvykle sklízí nadšené reakce. Tujiko Noriko bývá ozdobou významných festivalů (např. Sónar v Barceloně). Od roku 2000 natočila mnoho alb („Shojo toshi“, „Make Me Hard“, „From Tokyo to Naiagara“ a další), spolupracovala s mnohými hudebníky, asi nejznámější je její spolupráce s japonským producentem Aoki Takamasem, se kterým natočila v roce 2005 album „28“. V roce 2007 vydává své nové album Solo, jehož název prozrazuje návrat k sólové tvorbě. Solo je excelentním experimentálním popem, který je melancholický, ale rozverný, popový i avantgardní.


Před Tujiko Noriko vystoupí nelaptopová elektro akustická dvojice ve složení ONA (saxofon, klarinet, zpěv) a ON (kytara, looping, zpěv). DVA kombinují akustické nástroje a lidský hlas s elektronikou a zpěvem v univerzálním jazyce. Radio cirkus, éterický kabaret, kuchyňský beatbox, bizarre soundtrack. Tato akusticko elektrická dvojice vykrystalizovala v roce 2005 při nahrávání rozhlasové sci-fi hry Isaaca Asimova: Bezděčné vítězství. V roce 2006 pak ve spolupráci se svým kuchyňským Label HomeTable nahrála soundtrack k německému expresionistickému filmu Das Kabinett Des Dr. Caligari a album Kapitán Demo. Živě provádí lappop soundtrack k představení divadla DNO – Ledové techno-LapoHádky. DVA během svého ročního působení stihli vystoupit např. v Rusku na festivalu SKIF či v Rakousku na pozvání kapely Bauchklang.

Žádné komentáře: