úterý 22. ledna 2008

Korejské mýty a pověsti

Nedávno jsem dočetl skvělou knížku Vodopád devíti draků, která je sbírkou korejských mýtů a pověstí. Všechny jsou strašně zajímavé a založeny na úplně jiných morálních hodnotách, než ty evropské. Dvě jsem zestručnil a můžete si je přečíst. První je o Tangunovi, bájném zakladateli korejského národa a druhá je lásce.



Tangun – Princ santalového stromu

Jeden z nejstarších mýtů vůbec. Ve středověku byl Tangun považován za praotce všech korejských kmenů. Legendární rok Tangunova zrození rok 2333 př. N. l. byl prvním rokem tradičního korejského kalendáře.



V nebeské říši vládl bůh Hwanin. Vedlejší žena mu porodila syna jménem Hwanung. Ten tušil, že díky svému původu nebude moci převzít vládu po otci a zatoužil sestoupit na zem. Otec mu v tom nebránil a vybral mu nejvhodnější místo kolem tří vrcholků hory Tchebeksan. Na znak jeho božského původu mu daroval tři nebeské početi. Hwanung sestoupil na zem s třemi tisíci poddanými. Snesl se na duhovém obláčku přímo pod korunu posvátného santalového stromu. Tady vybudoval své sídlo, nazval ho Posvátné město a sám přijal titul Nebeský král. Svými činy rovněž řídil tři božstva přírodních živlů, vládce větrů, vládce deště a vládce mraků. Rozhodoval o osudu lidí, trestal zlo a nepravosti. V té době žili v jedné jeskyni spolu tygr a medvědice. Obě šelmi toužili stát se lidmi, vyhledali Hwanunga a prosili ho o vyslyšení svých přání.



Hwanungovi se jich zřelelo a daroval jim po svazku divotvorného pelyňku a po dvaceti paličkách česneku a přikázal jim: aby se vrátili do jeskyně a v naprosté tmě tam pobyli sto dní. Pokud to vydrží, stanou se z nich lidé. Tygr to nevydržel a proměny se nedočkal. Medvědice měla více trpělivosti a proměnila se v ženu. Ženě-medvědici bylo na světě smutno, protože se jí nedařilo najít životního druha. Zatoužila po dítěti a prosila Hwanunga, aby nedopustil vyhynutí jejího rodu. Hwanung se jí slitoval, dočasně na sebe vzal lidskou podobu a ženu-medvědici si vzal. Po nějaké době žena-medvědice porodila rozkošného chlapečka. Dostal jméno Tangun – Princ santalového stromu. Tangun poté zbudoval chráněné město Pchjongjang a ujal se vlády ve své říši, kterou nazval Čoson – země Jitřní svěžesti. Později hlavní město přenesl do Asadalu pod horu Pegaksan – Bílý štít. Své říši vládl půldruha tisíce let. Na sklonku života se uchýlil do lesní pustiny a přeměnil se v Ducha hor. Tehdy dosáhl požehnaného věku tisíce devíti set osmi let.



Dva draci na ostrově Sanghwa

V den návratu vlašťovek z jižní Číny do Koreji, který je předzvěstí jara, si obyvatelé vesnice Sosong vyprávějí pověst o dvou dracích. Kousek od vesnice je dvojitý ostrov Sanghwa. Každoročně sem přinášejí drakům oběti, aby si vymodlili bohatou úlovek. Když se nad ostrovem ukáží dva vysoké oblaky, dá se očekávat úrodný rok, protože v tomto znamení se oba draci setkávají. Pradávno prý žily v Hanjangu dvě zámožné rodiny, v jejich čelech stáli vysocí královští úředníci pan Kim a pan Ha. Rodiny se odedávna nepřátelili. I když se rodiny nenáviděli, jediný syn pana Ha se zamiloval do jediné dcery pana Kima. Zamilovaní si slíbili, že se vezmou. Mladý Ha se musel na rozkaz otce od dívky odloučit, protože měl studovat klasické knihy, aby se mohl stát královským úředníkem. Mladý Ha Činjong, jak se dívka jmenovala, řekl, aby na něho počkala, dokud nesloží úřednické zkoušky a ta s tím i přes záplavu slz souhlasila.



Na ostrově Sanghwa se mladík pod dohledem buddhistického mnicha Pekčanga pustil do studia, zapomenout na Činjong ale nemohl, chodíval po pobřeží, hleděl na sever a myslel na milou. V noci ji psal dopisy, přestože je neměl po kom poslat. Bloumal po pobřeží a volal jméno své milé, dopisy roztrhal na kousíčky a házel je do vody, jako by je vlny mohly donést k Činjong. Nakonec se rozhodl již dále netrápit své srdce a soustředit se pouze na studium. Říkal si, až složím zkoušky, poprosím otce, aby mi dovolil se s ní oženit. Mezitím došlo na královském dvoře k velkým změnám. Krále Tandžonga svrhl z trůnu jeho strýc, princ Sujang. Pan Ha, chlapcův otec byl odpůrcem nového krále a prohlašoval, že raději zemře, než aby sloužil králi, který se zmocnil moci nezákonně.



Své názory upřímný a zásadový pan Ha neskrýval ani před novým králem, později známým jako král Sedžo a stihl ho za to nejvyšší trest. Ale pan Kim, otec krásné Činjong, si uměl získat přízeň nového krále a za odměnu dostal ještě vyšší úřad. Když se to Činjong dozvěděla, byla velmi nešťastná, protože ztratila naději, že si jednou vezme svého milého. Jednou uslyšela Činjong v zahradě rozhovor z otcovi pracovny: „Neměl by přijít o hlavu každý příslušník zrádcovy rodiny?“ „Tak jest. Uděláme dobře, když co nejdříve sprovodíme ze světa toho kluka na ostrově. Bojím se, aby nám nezmizel.“ To byl hlas jejího otce. „Zítra ráno se tajně vydáme na ostrov s vojáky,“ bylo dále slyšet. Činjong se hned rozhodla vydat se na ostrov, aby zmařila úkladné plány na zmaření miláčkova života. Tajně se se sluhou vykradla zadní branou z města a vydala se k ostrovu. Na moři byly vysoké vlny a majitel lodic ji odmítl půjčit veslici. Nabídla mu své perly, ale stejně ji odmítl. Musela tedy čekat celý den. Vítr ale nepřestal ani nazítří.



Dále již čekat nemohla, tajně se přikradla ke člunu, naskočila a ze všech sil pádlovala k ostrovu. Když již byla téměř u jižního výběžku ostrůvku, uviděla mladého Ha, ale až na severním konci. Mladý Ha Činjong zahlédl a rozběhl se k ní. V té chvíli se už ale k ostrovu blížila loď s vojáky vyslanými otcem Činjong. Volala na něho, aby utekl, ale přes hukot vln se zoufalé volání k mladíkovi nedostalo. Ten ale tušil, že něco není v pořádku, skočil do člunu a začal veslovat k ní. Jak to spatřili vojáci, zamířili rovnou za ním. „Vojáci tě chtějí zabít. Spěchej! Rychleji!“ „Činjong, vydrž, hned jsem u tebe!“



Oba čluny se blížili k sobě, ale vojáci byli rychlejší. Nakonec, když člunky milenců byly takřka u sebe a mladí lidé užuž napřahovali po sobě ruce, proťal modrou oblihu zčistajasna ohnivý blesk a udeřil do člunu. Mladík a Činjong se vznesli k nebi. Obloha rázem ztemněla, dva velké, vysoké oblaky jako by se dotkly ostrova a proměnily se v dračici a draka. Nebe milence zahránilo a pomohlo jim naplnit jejich lásku. Sama nebesa se ustrnula na jejich touhou po společném životě na zemi a dovolila jim setkávat se na souči alespoň jednou do roka v podobě dvou draků. Sestupují na zem a setkávají se na ostrově Sanghwa vždy třetího dne třetího měsíce, když se vracejí vlašťovky.

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Kde se dá Vodopád devíti draků sehnat? Nikde na něj nemůžu narazit.
Předem děkuji za odpověď.

Vojta řekl(a)...

Zdravím, sehnat se dá, ale ne koupit. Větší knihovny by ho měly mít. Ptej se v dětských odděleních:) Já ho sehnal v knihovně v Chrudimi.

kyks01 řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
kyks01 řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.