pondělí 21. září 2009

Jídlo v kempu

Tak už jsem zpátky z Ameriky a než snad něco napíšu o našem putování po západním břehu států, tak ještě poslední příspěvek ke kempu. Bude to o jídle. Stačilo pár dní, abychom se všichni shodli, že to je nejslabší stránka kempu. A nebyla to vina přímo našeho kempu, stejně se vaří ve všech ostatních kempech a může za to nejspíš americký styl stravování. To, že se vařilo jenom pár jídel a vlastně jsem pořád jedli to samé, by se dalo přežít, kdyby šlo o dobré jídlo. Těch ale moc nebylo, většinou šlo o pizzu, hamburgery, hotdogy a další pokrmy, které jste mohli utopit v kečupu. Kapitolou samo pro sebe byly přílohy. Když byly brambory, tak buď byly tři prťavé, nebo jedna obrovská Idaho brambora. Nejčastěji byly hranolky nebo nějaké těstoviny. Rýže byla kromě pokusu o mexické jídlo naprosto ignorována. Jako největší zhovadilost nám přišly brambůrky neboli čipsy, které byly celkem často přílohou k hlavnímu jídlu. Naštěstí existovaly salátové bary, kde jsme si mohli nabrat ovoce a zeleninu a časem i různé saláty, které nezřídka nahrazovaly hlavní oběd. Občas byly polévky, jejichž příprava spočívala v ohřátí konzervy. Hodně špatně končili pokusy o italská nebo mexická jídla. Ty výtvory by se Ital, resp. Mexičan neodvážil servírovat ani zadarmo. Jakoukoliv rybu jsme neměli ani jednou, pouze na salátovém baru byl salát z tuňáka. Tato vynikající a zdravá jídla jsme navíc jedli plastovým příborem z plastových talířů. Nikdo se nám proto nemůže divit, že první, co jsme v San Franciscu udělali, bylo, že jsme si zašli na opravdové jídlo. Děti a vlastně ani vedoucí si nijak nestěžovali, asi jsou na podobné jídlo zvyklí z domova. Stoprocentně evropský support staff ale trpěl a první část každého jídla strávil nadáváním na to, co měl před sebou a druhou fantazíroval o tom, co by si dal. Takový normální chleba byl na tomto seznamu hodně vysoko, protože je v USA snad nesehnatelný (možná tak v NY).

obr.: tady si ty skvosty můžete vychutnat aspoň na fotkách.Nenechte se zmást tím, že něco vypadá na pohled celkem dobře, většinou byla někde zrada.



















obr.: a tady už je žranice ze San Francisca. Suši a unagi tofu don neboli úhoř s tofu na rýži. Delikatesa. Taky jsme tam každý nechal asi 40 doláčů. Ale stálo to za to a to saké bylo taky vynikající.



1 komentář:

tombac řekl(a)...

To se vam nedivim, uz pri pohledu na ta kempova hlavni jidla a la zavodni jidelna je mi jasne, ze bych tam po par dnech trpel jako zvire. Sushi se vam pak muselo primo rozplyvat na jazyku. :)