obr.: vsichni udrzbari pohromade. Zleva ja a Martin (ČR), Greg, Balasz, Bence (HUN) a Jozef ze Slovenska, ktery delal ochranku. Druhy clen ochranky Robert (HUN) byl ve sluzbe.
obr.: holky z pradelny. Zsuzsie (HUN), Veronika (SK), Tatiana (UKR), Eva (CR) a Zsofie (HUN).
Udrzbar
Prace udrzbare je mnohem ruznorodejsi nez delat s odpadky. Bezny pracovni den vypada nasledovne: behem snidane vam Matt (sef support staffu) rekne, v kolik se mate hlasit u neho v kancelari, vetsinou to je tak pul hodinu po snidani, a tam vam preda seznam veci, ktere mate do obeda udelat.
obr.: cekani na praci pred Mattovou kancelari.
Malokdy je toho tolik, ze byste to do obeda nestihli, vetsinou to mate hotove mnohem driv, coz bohuzel neznamena, ze tim jste skoncili. Jdete se opet nahlasit Mattovi a bud vam prida dalsi praci nebo ne, vetsinou prida. Po obede je to stejne jako po snidani. Po veceri uz nic delat nemusite. Samotna prace spociva vetsinou v premistovani veci, casto docela tezkych (postele, zavazadla, grily, stoly atd.), lajnovani hristi, sekani travy ci zametani. K dispozici mate Emmu, coz je stary Ford, v kterem se kvuli pobihajicim detem pohybujete po tabore maximalni rychlosti pet mil za hodinu. Velkou vyhodou Emmy oproti Trash kare (na odpadky) je, ze ma funkcni autoradio. Odpoledne koncite zhruba hodinu pred veceri, ktera je v sest, a muzete si potom delat co chcete. Malem bych zapomel na rozvoz pradla. Ze tri udrzbaru si dva museji kazdy den privstat asi ctvrt hodiny a sebrat od urcenych chatek pytle s pradlem a odvezt je holkam do pradelny. Odpoledne, kdyz uz maji svou praci hotovou, tak vyprane a ususene pradlo zase rozvezou nazpet.
obr.: cekani na praci pred Mattovou kancelari.
Malokdy je toho tolik, ze byste to do obeda nestihli, vetsinou to mate hotove mnohem driv, coz bohuzel neznamena, ze tim jste skoncili. Jdete se opet nahlasit Mattovi a bud vam prida dalsi praci nebo ne, vetsinou prida. Po obede je to stejne jako po snidani. Po veceri uz nic delat nemusite. Samotna prace spociva vetsinou v premistovani veci, casto docela tezkych (postele, zavazadla, grily, stoly atd.), lajnovani hristi, sekani travy ci zametani. K dispozici mate Emmu, coz je stary Ford, v kterem se kvuli pobihajicim detem pohybujete po tabore maximalni rychlosti pet mil za hodinu. Velkou vyhodou Emmy oproti Trash kare (na odpadky) je, ze ma funkcni autoradio. Odpoledne koncite zhruba hodinu pred veceri, ktera je v sest, a muzete si potom delat co chcete. Malem bych zapomel na rozvoz pradla. Ze tri udrzbaru si dva museji kazdy den privstat asi ctvrt hodiny a sebrat od urcenych chatek pytle s pradlem a odvezt je holkam do pradelny. Odpoledne, kdyz uz maji svou praci hotovou, tak vyprane a ususene pradlo zase rozvezou nazpet.
Popelar
Toho delam posledni tri tydny nonstop, takze bych o nem mohl popsat stohy papiru. Hlavni a pro nekoho neprekonatelnou nevyhodou teto prace je, ze je spinava a smradlava. Hlavne smradlava a to nekdy tak hodne, ze toho mate i po trech tydnech treninku plne kecky. Oproti tomu stoji jedna velka vyhoda, ktera aspon u me prevazila smrad, jakmile mate hotovo, nikdo vam uz dalsi praci neprida a hlavne mate hotovo docela rychle. Sice musite delat odpadky jeste po veceri, takze jakoby koncite pozdeji nez udrzbari, ale vlastne pracujete mnohem kratsi dobu.
obr.: nejrizikovejsi cast prace, vykladka z trash kary do skladky.
Po snidani se uklizi jidelna, kuchyn a cely kemp. Po obede je to stejne, po veceri se dela jenom kuchyn a jidelna. Nas system jsme po mnoha tydnech dotlacili skoro k dokonalosti. Rano udelame vsechno dukladne, odpoledne uz se jen tak vozime po kempu a diky ziskanym zkusenostem uz vime, kde se daji cekat hromady odpadku a kam vubec nemusime jezdit. Kose kontrolujeme z jedouciho auta, takze to opravdu odsejpa. Nezridka se nam podari udelat celou odpoledni praci za hodinu a pul. Kose tu jsou rozdelene na obycejny odpad a na recyklovatelny. Deti na to dost kaslou a hazeji si vsechno kam chteji. Diky teto jejich blahosklonosti je kazdy druhy pytel s jidlem propichnuty vidlickou, ktera tam nema co delat. Potom se nam stavaji takove nehody, jako ze nam ruzne omacky, mliko a polivky (ano, polevky tu vylevaji do pytlu na odpadky!) v tom lepsim pripade vytecou na korbe auta, v tom horsim vytecou na nas.
obr.: mistri odpadu, Martin a ja.
Neni den, kdy by se aspon jeden z nas necim nepokecal a nase veci maji do cistych hodne daleko. Ale co uz, aspon to neni takova nuda. Kapitolou samo pro sebe je nase auto, tzv. trash car.
obr.: interier nasi trash kary.
Stary Ford, ktery div ze nepamatuje korejskou valku, nema v levem okne sklo, nema jedno zrcatko, vsechny hrany ma shnile, kour z nejakeho zahadneho duvodu nejde z vyfuku ven, ale dovnitr do auta. A hlavne to auto strasne smrdi. Prestoze ho skoro kazdy den myjeme, tak se neda zakryt, ze se v nem vozi odpadky. Pytle s odpadky vyvazime asi trista metru za tabor, kde jsou ctyri kontejnery. Ty smrdi uz nadalku, mozna proto jsme tam asi pred dvema tydny videli americkeho cerneho medveda neboli baribala. Byl asi dvacet metru od nas, my na strese auta. Evidentne jsme mu byli ukradeny, chvili se na nas dival a pak si sel po svych, my za nim, samozrejme v bezpecne vzdalenosti. No byl to zazitek.
obr.: nejrizikovejsi cast prace, vykladka z trash kary do skladky.
Po snidani se uklizi jidelna, kuchyn a cely kemp. Po obede je to stejne, po veceri se dela jenom kuchyn a jidelna. Nas system jsme po mnoha tydnech dotlacili skoro k dokonalosti. Rano udelame vsechno dukladne, odpoledne uz se jen tak vozime po kempu a diky ziskanym zkusenostem uz vime, kde se daji cekat hromady odpadku a kam vubec nemusime jezdit. Kose kontrolujeme z jedouciho auta, takze to opravdu odsejpa. Nezridka se nam podari udelat celou odpoledni praci za hodinu a pul. Kose tu jsou rozdelene na obycejny odpad a na recyklovatelny. Deti na to dost kaslou a hazeji si vsechno kam chteji. Diky teto jejich blahosklonosti je kazdy druhy pytel s jidlem propichnuty vidlickou, ktera tam nema co delat. Potom se nam stavaji takove nehody, jako ze nam ruzne omacky, mliko a polivky (ano, polevky tu vylevaji do pytlu na odpadky!) v tom lepsim pripade vytecou na korbe auta, v tom horsim vytecou na nas.
obr.: mistri odpadu, Martin a ja.
Neni den, kdy by se aspon jeden z nas necim nepokecal a nase veci maji do cistych hodne daleko. Ale co uz, aspon to neni takova nuda. Kapitolou samo pro sebe je nase auto, tzv. trash car.
obr.: interier nasi trash kary.
Stary Ford, ktery div ze nepamatuje korejskou valku, nema v levem okne sklo, nema jedno zrcatko, vsechny hrany ma shnile, kour z nejakeho zahadneho duvodu nejde z vyfuku ven, ale dovnitr do auta. A hlavne to auto strasne smrdi. Prestoze ho skoro kazdy den myjeme, tak se neda zakryt, ze se v nem vozi odpadky. Pytle s odpadky vyvazime asi trista metru za tabor, kde jsou ctyri kontejnery. Ty smrdi uz nadalku, mozna proto jsme tam asi pred dvema tydny videli americkeho cerneho medveda neboli baribala. Byl asi dvacet metru od nas, my na strese auta. Evidentne jsme mu byli ukradeny, chvili se na nas dival a pak si sel po svych, my za nim, samozrejme v bezpecne vzdalenosti. No byl to zazitek.
Žádné komentáře:
Okomentovat