1) 1931 Japonsko obsadilo Mandžusko – vznik Mandžukuo – v čele s posledním císařem Pchu Ihem.
2) 1937 Japonsko-čínská válka
3) 1941 Válka v Tichomoří
Obsazení Mandžuska 1931
Během pár týdnů v září, ustanoven loutkový stát Mandžukuo – pro zdán legitimity v čele čínský císař (který už v Číně císařem nebyl), který přijal nabídku od Japonců (Poslední císař od Bertoluciho).
obr.: Poslední císař Pchu I.
Korea se stala prostřední zemí mezi Japonskem a Mandžukuem, Korejci se začali stěhovat, napůl nuceně do Mandžukua, který bylo strategický výhodné – bohaté na rudy, dodalo Japonsku pocit soběstačnosti, ti neměli po světové krizi kam vyvážet, sankce ze Západu, budovali tam průmysl, infrastrukturu, probíhalo osídlování. Byla to základna pro ovládnutí Číny. Jeden milion Korejců, kteří tam utekli před a po anexi měli najednou problém, došlo k několika vybíjením Korejců. 1934 nastoupil 3. guvernér Ugaki – neměl se ke Korejcům chovat slušně, požadoval „Ovce na severu, bavlna na jihu.“ – pro vojenské uniformy, na venkově nebyla práce a vylidňovali se kvůli průmyslu v Koreji i v Mandžukuu a v Japonsku, práce v dolech, odliv převážně z východních provincií.
Druhá japonsko-čínská válka 1937
Japonci vnikli do Číny pod záminkou sabotáže u mostu Marca Pola. Proti japonské armádě stála sice početnější, ale špatně vyzbrojená armáda Kuomintangu a čínští komunisté, kteří byli navíc ve vzájemné občanské válce. Japonci rychle dobyli Peking a Šanghaj. Následovala tříměsíční bitva o Nanking (viz Nankingský masakr). Tato válka se protáhla až do konce druhé světové války.
Korea v druhé polovině 40. let
Od Korejců se požadovalo, aby byli opravdu japonskými občany, státní šintoismus (kult císaře) – nesli to nelibě, potlačen politický i kulturní život, ale spolky a pár novin zůstalo, ale doba byla drsnější – kdo cekl, šel za katr, od 1936 guvernér Minami – zákony o asimilaci a mobilizaci, heslo „Japonci a Korejci jsou jedno.“, japonština úřední jazyk v mnoha sférách, 1939 Korejci smějí přijmout japonská příjmení - 1941 změněno v nařízení (84%), protože dobrovolně do toho moc lidí nešlo, velká potupa, 1941 zákaz publikování v korejštině, zákaz vydávání novin a časopisů. Mobilizace – 1938 náborové organizace, každý Korejec byl někde registrován – vybírání příspěvků na válečné a další účely, když bylo Japonsko bombardováno, přesunul se strategický průmysl do Koreje, protože ta bombardována nebyla, Korejci byli přijímání do armády na podřadné pozice, Mandžuská vojenská akademie – absolventem Pak Čong-hui, byla to japonská vojenská škola. Nebyl žádný odpor či stávky, všichni se jen modlili, aby válka skončila, odboj v zahraničí byl slaboučký.
obr.: korejský bojovník za nezávislost v Mandžukuu.
Období války v Tichomoří 1941 – 45
Samá katastrofa, všechno omezeno a kontrolováno, Korea rozdělena na 350 000 vlasteneckých společenství, základní jednotka, řada kampaní – sbírali se peníze, dary na vojsko, rekrutování stále mladších vojáků, na konci války šli válčit i středoškoláci. Z Koreje odešli čtyři miliony lidí (1/8 obyvatelstva) – povoláni na mobilizace, nepočítají se přesuny v rámci Koreje, polovina z nich se nevrátila, když měla šanci.
김 구 organizoval ozbrojený odboj v zahraničí, nenáviděl komunisty, měl vlastní jednotky, přidal se k Čankajškovi.
김 원 봏 levicový anarchista, oba mají na svém kontě několik neúspěšných atentátů.
Konference během a po druhé světové válce
březen 1943 – Roosevelt a Eden (britský ministr zahraničí) – Po válce by Korea měla být v poručnictví USA, Ruska a Číny.
Káhira - listopad 1943 – Roosevelt – Churchill – Čankajšek (Kuonmitang) – Válka proti Japonsku bude vedena do bezpodmínečné kapitulace a Korea se v patřičnou dobu stane svobodnou a nezávislou.
Teherán - prosinec 1943 – Roosevelt – Churchill – Stalin – Korejci potřebují být nějaký čas pod poručnictvím spojenců, než získají plnou nezávislost, snad 40 let.
Jalta - únor 1945 – Roosevelt – Churchill – Stalin – Řeší se způsob ukončení války na dálném východě.
Postupim - červen až srpen 1945 – Truman – Churchill – Stalin – ultimátum Japonsku, plán operací na dálném východě, zapojení Ruska do operací, Rusové chtěli linii, kde se mají zastavit, legenda prací, že náhodou byla určena 38. rovnoběžka – jako operační linie pro postup vojsk.
obr.: zástupci mocností na konferenci v Postupimi, zleva Attlee (nahradil Churchilla), Truman a Stalin.
Konec druhé světové války a moskevská konference
6. a 9. srpna 1945 svrženy atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki.
8. srpna 1945 – Rusko vyhlásilo válku Japonsku a rychle postupovalo v Mandžusku ke korejským hranicím.
15. srpna 1945 – Vyhlášena bezpodmínečná kapitulace Japonska, velením operací na dálném východě pověřen McArthur (마가터), měl se vylodit v Koreji a postupovat k 38. rovnoběžce.
2. září 1945 – podpis bezpodmínečné kapitulace a Amíci se stále nehli z místa, v Koreji ještě nebyli.
Moskevská konference - prosinec 1945 – ministři zahraničních věcí se tam dohodli na poručenské správě Koreje. Potvrdila nezvratný trend v obou zemích. Nejednalo se tváří v tvář, ale posílali si zprávy. Různé názory na Koreu. USA, Rusko, Číny a VB. Měly se určit kroky k samostatnosti, neodpustilo se od poručenství, ale zkrátila se doba na pět let. Na poručenství se budou podílet všechny 4 země, ale vedoucí roli bude mít Americko-ruská smíšená komise. Měla se zřídit prozatímní korejská vláda a spravovat celou Koreu. Na severu i na jihu řekli fuj, akce neposlušnosti. V únoru 1946 sever po konzultaci s Ruskem obrátil a kdo byl proti závěrům konference byl zrádce. Americko-ruská komise se za tři roky existence sešla dvakrát a o ničem nerozhodla.
Žádné komentáře:
Okomentovat