Poprve ze Statu

Protoze jsem uz tyden ve Statech, slusi se neco napsat. Na nahrani fotek musim zabrat neci notebook, takze fotek bude po skromnu.

Let byl v pohode, trval asi devet hodin a probehl bez problemu. Akorat byl celkem nudny, protoze v ledadle nebyl zabavni system. V NY na letisti to slo taky bez problemu, akorat to trvalo docela dlouho. Z letiste nas odvezl bus do naseho hostelu v Amsterdamske ulici. Cestou jsme projizdeli Harlemem a bylo to presne jako v americkych filmech. Vsude same tluste cernosky a drsni cernosi v basketbalovych tilkach sedici na schodech pred domy. Belosi by se dali spocitat na prstech jedne ruky. Hostel byl obrovsky, na pokoji nas bylo asi dvanact. Meli jsme spoustu casu, tak jsme vyrazili na prohlidku okoli. Bydleli jsme kousek od Central parku, takze jsme logicky sli tam. Byl narvany sportujicima lidma, vetsina z nich bezela nebo bruslila na koleckovych bruslich a samozrejme mela sluchatka na usich. Bez tech se snad do Central Parku nesmi. Kdyz jsme si v metru brali mapu od jednoho cernocha, tak nas presvedcoval, ze Ceska republika ma hranice s Italii, protoze pred dvaceti lety byl v Evrope. Nakonec se ale nechal presdvedcit, ze to tak neni.

obr.: pohled na Manhatton z Central Parku.



Chteli jsme se najist a tak se slo do mekace. Meli tam mit menu za jeden dollar, ale nebylo tam. Uz ani nevim, co jsem jedl, ale neco jsem si koupil v samosce. Prislo mi to celkem drahe, hlavne v porovnani s cenami v Soulu. Vecer jsem vyrazil s Lenkou, ktera je na tabore podruhe, a s Madary na Times Square. Jeli jsme metrem, ktere je docela dost hnusne a je tam neuveritelne dusno, jako v pradelne. Koupit si listek v automatu byl docela problem, protoze ta potvora chtela jen nabyjet nejake karty a ne dat listek na jednu cestu. Pri zpatecni ceste jsem si musel listek zaplatit svoji platebni kartou. Kdyz jsme vylezli na Times Square, bylo asi devet hodin, byla uz tma, neony svitily a vsude byla strasna spousta lidi. Vypadalo to tam skoro jako v Japonsku na Sibuje. S Lenkou jsme se vyfotili s pravymi newyorskymi policajty a nasli mekac, ktery mel to jednodollarove menu, ale byla tam priserna fronta. Tak jsem si koupil v jednom stanku kureci spiz a pak jeste cersteve prazene orisky a mandle.

obr.: Times Square.



Narazili jsme taky na brodwayska divadla. Zajimave je, ze nejsou v ulici Brodway, ale v bocni ulici od Times Square. Jedno bylo oteverne, tak jsme mrknul dovnitr. Byla tam scena pohazena kvetinami. U zadniho vchodu cekal dav lidi, az vyjdou herci. My jsme cekat nehodlali. Kdyz jsme se nabazili ruchu na Times Square, vyrazili jsme zpet. V metru jsme jeste videli cernocha bubnujiciho na kbeliky, ktery delal neuveritelny ramus. Na hostelu jsme byli kolem pulnoci, coz bylo sest hodin rano ceskeho casu, takze uz jsme byli celkem unaveni. Dal jsem si sprchu a sel spat.