čtvrtek 11. listopadu 2010

Výlet na jonginský kampus

Už je to pár dní, co jsme se jeli podívat do Jonginu na druhý kampus naší milované univerzity. Jongin je téměř milionové město 40 kiláků jižně od Soulu. Mezi kampusy jezdí školní autobusy, kterým cesta trvá od hodiny po hodinu a půl, záleží na provozu. Výlet organizovala ISO (International students organization) k 30. výročí právě jonginského kampusu. Byla to docela velká akce, na kterou byla sezvána řada velvyslanců a dalších hostů. My jsme viděli jen úvodní část slavnostního ceremoniálu. Studentský orchestr zahrál několik upravených filmových melodií, což byl skvělý nápad. Po nich zatancovali studenti indologie tradiční indický tanec. Pak přišel pro mě docela šok, další vystoupení byla polka v podání studentů češtiny a slovenštiny. Pěk kluků a pět holek tam dobrých šest sedm minut tančilo na českou píseň pro pamětníky. Docela bizardní situace, ale musím uznat, že jim to šlo. Dohlížel na ně taky český velvyslanec pan Olša, který se mnou prohodil pár slov. Když jsem kolemsedícím vysvětil, kdo to byl, sklidil jsem obdivné pohledy. Když skončili, musel jsem se s nima vyfotit. Taková fotka má cenu zlata, já a deset Korejců v českých krojích. Potom jsme se šli podívat právě na česko-slovenské oddělení, jediné místo v Koreji, kde se Korejci mohou naučit česky a na magistrovi i slovensky. Výuka právě končila, narazili jsme na slovenskou lektorku a pár studentek. Vtipný bylo, že ony si mě pamatovaly z Prahy, kde jsme se asi párkrát sešly, ale já už je nepoznával. To je o to divnější, že to jsou hezký holky, které za zapamatování rozhodně stojí. Poslední bod programu byla večeře. Chvíli jsme si naivně mysleli, že půjdeme na tu večeři, která byla nachystaná pro hosty, ale vyvedli nás z omylu. Skončili jsme v menze na jídle za třicet korun. Ale vaří tam líp než v Soulu a jsou levnější, inu vesnice. Ale večeři jsme měli grátis, takže určitá pozitiva na tom byla. Co se týče kampusu, tak ten je asi třicetkrát větší než ten náš soulský, který je mimořádně malý. Na Kjong-hi univerzitě, která je asi půl kilometru od nás, se prý říká, že jsme jejich hajzlík. Rozměry to porovnání sedí, prestiží zaostáváme jenom o šířku hajzlpapíru. Jonginský kempus je ale krásný a obrovský, obklopený lesy a kopci a má vlastní jezero. Jediná nevýhoda je, že prostě nejste v Soulu. Je to jako byste studovali na Karlově univerzitě, ale místo v Praze třeba v Berouně.

obr.: takhle to vypadá v jonginském kampusu. Podobná hřiště má každá univerzita a ještě jsem neviděl jediné travnaté, všechny jsou ze štěrku či co.



obr.: Drujdja ze Srbska se nestačí divit, že na vlajce je špatně napsaná její vlast.



obr.: korejští studenti tančící polku.



obr.: no není to bomba?



obr.: část jonginského amfiteátru.



obr.: zřejmě nejreprezentativnější budova v kempsu.



obr.: tohle opravdu v Soulu nemáme.



obr.: s slovenskou lektorkou a korejskými studentkami.



obr.: kabinet česko-slovenského oddělení. Fandí tu správnému týmu:)



obr.: co ten výraz asi znamená?

4 komentáře:

Yom kippur řekl(a)...

Kurnik to jsou pekne studentky bohemistiky....

G řekl(a)...

AH BOŽE :D Oni to polku fakt tancovali :'D

Vojta řekl(a)...

Jasně, že tancovali. A jak jim to šlo! Já bych to nedal. :)

G řekl(a)...

S tvrdým tréninkem jde všechno.. ne že by na to měl nějáký čech vůbec nervy :D