pátek 23. května 2008

Duben v korejských kinech, první část

Blíží se konec měsíce, takže je tu už zavedená rubrika nových filmů v korejských kinech. Zatím tu máte prvních pět z jedenácti dubnových premiér.

Do Re Mi Fa Sol La Si Do
Premiéra 3. 4. 2008





Jediný dubnový film, u kterého jsem nenašel žádnou synopsi. Jediné, co jsem vyšťoural, je, že půjde o středoškolskou romanci o dvou klucích a jednom děvčeti. Takže klasika, láska versus přátelství. Jeden z kluků je zpěvák nějaké kapely a o zpívání ve filmu asi dost půjde, už podle názvu. Pokud to dopadne tak skvěle jako poslední film scénáristky Guiyeoni Temptation of wolves, tak se rozhodně zlobit nebudu. Scénář k „vlkům“ psala společně s Kang Geon-hyangem, který tímto filmem debutuje jako režisér. Ve „vlcích“ zazářil Kang Dong-won a stal se jednou z největších korejských hvězd. Uvidíme, zda podobný osud potká někoho z Doremi.

The Guard Post
Premiéra 3. 4. 2008



Vyšetřuje se případ podivných vražd. Celá jednotka 506 z DMZ byla povražděna kromě jediného vojáka. Všichni byli nalezeni v hrozném stavu nebo s useknutou hlavou. Jediný přeživší je v komatu a případ je plný záhad. Na místo činu je vyslán armádní vyšetřovatel. A ten čelí zvláštnímu viru, který mění vojáky v zombie.



Režisér R-Pointu se vrací s dalším vojenským hororem. Kong Soo-chang je vůbec posedlí armádou. Podle jeho názoru je totiž armáda ideální místo pro extrémní příběhy, které on tak rád. K R-Point si dokonce napsal sám scénář. To není sice případ Guard Postu, ale tady riskuje mnohem víc, protože je i producentem filmu. Vypadá to, že na filmu asi moc nevydělá, ale ani nezbankrotuje, protože návštěvnost je celkem dobrá. Komerční úspěch R-Pointu se ale zopakovat nepovedlo.

Three Kingdoms: Resurrection Of The Dragon
Premiéra 3. 4. 2008



Téměř před dvěma tisíci lety byla Čína rozdělená. Zhao, narozený v chudých poměrech v království Shu, se stává uznávaným válečníkem, když porazí soupeřící stát Wei. Zhao se vydává na poslední výpravu ke sjednocení tří království, ale Cao Ying si pamatuje krutou porážku dědečkovi armády. Zhao a Cao Ying stojí tváří v tvář své rozhodující bitvě.



Jak už jste z popisu děje pochopily, tak nejde o korejská Tři království, ale o čínská. Což je sice škoda, ale nedá se s tím nic dělat. Výpravný historický epos je koprodukcí tří zemí; Hong Kongu, Jižní Koreje a Japonska. Z korejské a japonské strany jde pouze o finanční výpomoc, jinak je film po stránce tvůrčí a i námětem čistokrevně čínský. Jde o zpracování šest set let starého románu Romance of the Three Kingdoms, který je prý velmi populární i v Koreji a v Japonsku, proto ta koprodukce. V hlavních rolích jsou dvě Hong Kongské hvězdy Andy Lau a Sammo Hung a Cao Ying hraje Maggie Q, narozená na Havaji. Světovou premiéru měl film překvapivě v Koreji v mulťáku na Jangsanu. Pravděpodobně tedy Korejci obstarali největší sumičku z dvacetimilionového rozpočtu, jinak by byla premiéra v Pekingu nebo v Tokyu.

Viva! Love
Premiéra 9. 4. 2008



Žena provozuje soukromý hotel a žije s neschopným manželem a nezaměstnanou dcerou Jeong-yoon. Jeong-yoon chodí s nájemníkem Gu-sangem, který vede v sousedství prádelnu. Když Jeong-yoon najde práci, uteče od Gu-sanga, který je z toho zničený. Jeong-yoonina matka náhodou potká zlomeného Gu-sanga, když hledá útěchu v alkoholu. Je jí ho líto a vezme si ho domů. Jedna věc vede k druhé a nakonec se spolu vyspí. Paní domácí skončí těhotná a čeká Gu-sangovo dítě. I s šokovanými sousedy pokračuje se svou vášnivou láskou.



Komedie o páru s věkovým rozdílem přes třicet let snad v Koreji ještě nevznikla. Sama hlavní představitelka tuto roli před třemi lety odmítla, ale nakonec se ji rozhodla přijmout. Přeci jen filmů, kde hlavní postava je starší žena nevzniká moc a byla to pro ni šanci vymanit se nekonečného cyklu vedlejších rolí televizních a filmových mamin.

The Last Dining Table
Premiéra 11. 4. 2008



Tento film je jen můj osobní příběh o ironii osudu a odloučení. Symbolicky a poeticky vypráví o ironii osudu a vnitřním rozporu moderní společnosti, zhroucení hodnoty rodiny a globálním znesvěcení. Tyto sociální problémy jsou nahlíženy unikátním pohledem obyčejnosti, surrealismu a minimalismu. (synopse)

Teď mi řekněte, jestli byste na tohle šli do kina. Pokud o tom uvažujete, tak můžu přitvrdit. Ve filmu se téměř nemluví a kamera se ani nepohne. Nestačí vám to? A co třeba fakt, že občas jsou dialogy pouštěny nesrozumitelně pozpátky? Typický festivalový snímek, který vás unudí k smrti. Však taky Poslední večeře oběhala pěknou řádku festivalů, například Sundance, Toronto, Rotterdam nebo Locarno. Běhá po nich už dva roky a stihla získat například cenu za nejlepší korejský film na Pusanském festivalu v roce 2006, což opravdu nechápu.

Boxofice okénko

Jak si vedla první půlka dubnových filmů? Doremi se úspěchu Temptation of wolves ani zdaleka nepřiblížilo. Dosáhlo desetkrát menšího počtu diváků, konkrétně necelých dvě stě tisíc. Guard Post si vedlo slušně a nejspíš se zastaví těsně pod milionem diváků. Opět jde ale o podstatně horší výsledek než měl předchozí film stejného režiséra. R-Point měl o sedm set tisíc diváků více. Tři království si vedly velmi podobně a hranici milionu diváků těsně překročily. Mají velkou výhodu v tom, že budou lovit ještě v japonských a hlavně čínských kinech. Jako slušný průšvih skončil Viva! Love, když si připsal nelichotivých třináct tisíc diváků. Podle očekávání nejhorší výsledky měla Poslední večeře, kde nejsou ani čísla známa. To se ale od příště změní, protože už na netu od poloviny dubna visí návštěvnost všech filmů, ať už je jakkoliv malá. To se teprve nasmějeme.

Žádné komentáře: