pondělí 18. dubna 2011

Kim Čang-hun živě s Českým národním symfonickým orchestrem

Přestože jsem už nějakou dobu v naší vlasti, tak mám ještě dost zážitků z Koreje, o kterých jsem na blog nic nenahodil. A taky zbývá napsat o skoro celém cestování po Malajsii a Americe z loňska, než tam za dva měsíce zase vyrazím. Takže je na čase začít to házet na blog. Dnes to nebude nic velkého, jenom jeden fajnový koncert. Od pana velvyslance jsem dostal lístek na Kim Čang-huna, 43letého rockového zpěváka, který natočil album předělávek písní Kim Hjon-šika (legendárního zpěváka z 80. let, který tragicky zemřel před dvacetijedna lety ve věku pouhých 32 let) s Českým národním symfonickým orchestrem a také k němu natočil v Praze videoklip. Na youtube můžute najít čtvrthodinovou reportáž o jeho pobytu v Praze. Na tři koncerty přiletěl z Čech i dotyčný orchestr i delegace z ministerstva životního prostředí s náměstkyní ministra. Tak když jsem celý zpocený dosprintoval k Sedžongovu centru (protože jsem předtím byl s Carinou na jednom tržišti a trochu jsem neodhadl čas), jsem byl představen delegaci (byl jsem tam asi jediný civilista) a vyfasoval jednu členku (asi tu nejméně důležitou) a šli jsme na balkon. Pan velvyslanec mi vyhrožoval, že lístky budou do první řady, tak ať si na sebe vezmu něco reprezentativního, naštěstí moje zpocena nejlepší (a taky jediná) košile mohla v klidu schnout na balkoně daleko od všech významných hostů.

obr.: Čang-hun je známý svými barevnými přelivy, tentokrát měl hlavu červenou. (foto Barbora Čápová)


Sál pro tři tisíce lidí byl plný téměř do posledního místa. Během koncertu se na podiu vystřídala řada hostů, kteří technicky zpívali lépe než Čang-hun, ale ten si svým charismatem a šoumenství stejně urval celý koncert pro sebe. Vyjímkou bylo vystoupení PSYe, který vystudoval hudbu v Barklee svojí verzi písně Champion (předělávka songu z Policajta beverly hills) neskutečně roztancoval celý sál. Večer byl i ve znamení ČNSO, který dostával velký prostor a Čang-hun na něho neustále strhával pozornost a klaněl se mu. Koncert skončil přesně tak, jak jsem očekával a přál si, symfonickou verzí lidové písně Arirang, kterou jsme si už hráli a kterou například hráli i newyorkští filharmonici před třemi lety v Pchjongjangu.

video: poslední píseň celého koncertu.


Jen taková poznámka na závěr, Kim Čang-hun je známý svými dary na charitativní účely. Už takhle rozdal osm milionů dolarů. 

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Perfektní článek a vůbec téma blogu. Jsem v devítce na ZŠ, je mi 15 a v úterý mě čekají přijímačky na gympl, kde si chci rozšířit angličtinu. Nejsem takový ten pubertální fanatik, kterého zajímá Korea, Japonsko atd. jen kvůli anime a manga. Bere mě to vůbec celkově. Je to asi jediná země, která mi připadá skutečně nádherná. Takže počítám s tím, že si po gymplu dám přihlášku na koreanistiku. Díky za moc pěkné a zajímavé články ;)

Vojta řekl(a)...

Není zač. Korea je fakt skvělá, takže Ti jen přeju, ať ti ten vztah k ní vydrží a ať se dostaneš na koreanistiku a jednou tam třeba vyjedeš studovat.

radobyelfka řekl(a)...

hm, za ten clanek o malajsii fakt diky :D
predposledni post me hrozne dojal, je fakt skoda, ze to s tou roztomilou holcinou nevyslo:((
jinak, jak jsi psal o ty prazdnote...to sem presne cejtila po spolneni japonskyho snu taky...a jak to se mnou dopadlo? :D takze neboj, budoucnost je duhová :-*