Asia Song Festival 2010

Protože se tu na mě valí jedna akce za druhou, tak o nich ani nestíhám psát. Takže teď musím dohnat jeden restík a napsal o Asia Song Festivalu. Ten byl minulou sobotu na olympijském stadionu a lístek na něho jsem si nejdříve stáhl zadarmo z oficiálních stránek, abych ho potom ještě dostal ve škole. U stadionu jsem si dal pulgoki, protože jsem do sebe potřeboval dostat nějaké jídlo na těch pět hodin, po které měl celý festival zhruba trvat. Pulgoki sice dobrý, ale málo, takže jsem si koupil ještě takovou tašku od kfc, kde byla spousta hambáčů, kuřat a pití. Bylo to dost drahý a nebylo to dobrý, takže něco takového zase už dlouho neudělám, ale tady fakt kromě sušených chobotnic, které mi smrdí a nejím je, nebylo. Na olympijském stadionu, kde před dvaadvacetilety bylo olympiáda, bylo zhruba padesát tisíc lidí (odhad dle předchozích ročníků), všichni zadarmo. Ještě před hlavním programem vystoupilo pár vycházejích hvězd, z kterých jsem znal jen E.Viu, protože je to korejská mladá raperka. Ostatně ze všech umělců vystupujících na festivalu poslouchám jen jednoho, Raina, většinou ostatních jsem vůbec neznal. Rain je sice taky k-pop, který vůbec neposlouchám, ale mě je ten člověk prostě sympatickej (hlavně díky filmu I´m cyborg but´s ok od Park Chan-wooka) a občas mu na albech hostuje nějaký hiphoper, tak mám aspoň výmluvu, proč ho poslouchám. Ano, v tomto jsem pozér:) Na stadionu jsem potkal svého spolužáka Či-songa, což není Korejec, jak by se podle jména dalo soudit, ale Číňan. Všichni Číňané jsou tu překřtěni korejskými jmény, která se podle názoru Korejců podobají jejich čínským jménům. Či-song je moc fajn kluk, ale jako většině Číňanů mu skoro není rozumět, takže si s ním moc nepokecám a anglicky nemluví. Takže jsme vedle sebe seděli jako Pávek se svým závozníkem z Vesničky střediskové, navíc Ztraceni v překladu. Ale máme se rádi, to je důležitý. Během festivalu hrálo snad patnáct umělců, většinou korejských, ale i z Číny, Vietnamu, Taiwanu, Japonska, Malajsie atd. Nikdo nedostal větší prostor než na tři songy. Během večera jsem asi třicekrát slyšel charitativní píseň, na které se podílela většina vystupujících. Nejlepší bylo, že jeden z nich, nějaký fešák, kterého jsem neznal, měl v publiku dost velký fanklub nejspíš ze středoškolaček, který pokaždé, když se on objevil na obrazovce, ječel jak fanynky Jacksona. Po pár posleších se podle nich daly řídit hodinky. Čestným předsedou této akce byl Jackie Chan, tak jsem si v duchu říkal, že by se třeba mohl aspoň na chvíli objevit na podiu a říct ahoj Vojto. Nejen, že to neřekl, ale vůbec nepřišel. Vrchol večera bylo samozřejmě vystoupení Raina, který ale bohužel nějak nebyl ve své formě. Měl nějaký blbý mikrofon a nebyl skoro vůbec slyšet. Po něm hrála ještě BoA, ale lidi začali odcházet už po Rainovi, což jsem čekal a moc jsem nepochopil pořadatele, že ho nedali na konec. Cestou zpátky na kolej jsem narazil na Honzu a jeho spolužáky. Trochu jsme se neshodli v názoru na krásu korejských zpěvaček. Já tvrdil, že neznám žádnou šerednou. On tvrdí, že třeba tyhle holky (podívejte se dole na fotky 2NE1) nejsou hezký. Netvrdí to ovšech, jen myslím o dvou z nich, ale už nevím o kterých, protože mě přijdou hezké všechny. Honza by si je nevzal, já bych se teda obětoval. Kousek od koleje jsme ještě vyrazili na jídlo a já si náramně pochutnal na samkjopsalu.

obr.: před olympijským stadionem.



obr.: 뚝배기불고기.



obr.: před začátkem festivalu.



obr.: trocha kýče nikoho nezabije.



obr.: když to fanoušci rozjeli, všechno zmodralo.



obr.: korejský způsob užívání si koncertu. Mávání svítícíma tyčkama.



obr.: holky z 2NE1. Jsou hezký nebo škaredý? Dejte vědět svůj názor.



obr.: dvě Taiwanky, s kterýma většinou obědváme.



obr.: Kevin z Francie, který umí trochu korejsky, ale skvěle čínsky.



obr.: do salátového listu zabalíte kousek rýže, osmahlé maso, trochu pálivé omáčky, osmahlý česnek a třeba i trochu kimčchi, zabalíte do kulička a najednou sníte. Boží!