Když už posledních několik měsíců nemám silu a cas sem psát něco nového, tak aspon bych mohl splnit jeden stary slib a dat sem mou bakalářskou praci - Dějiny korejské kinematografie v kontextu světové kinematografie. Začínáme úvodem, který je zároveň takové mé osobni vyznání lásky k filmy.
Korejský film, či přesněji jihokorejský, se v posledních letech dostal do středu zájmu filmových kritiků a fanoušků. Jako nedílná součást tzv. korejské vlny se jeho popularita rozšířila nejprve po východní Asii a poté v jisté míře do celého světa. Osobní zaujetí pro tuto u nás exotickou kinematografii bylo pro mě symbolickým odrazovým můstkem k proniknutí do kultury této země a následně vyústilo ve studium koreanistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Nepovažuji se za filmového odborníka, k filmu mě více než erudice pojí nadšení a okouzlení stříbrným plátnem, které mě provází celým životem. Jednou z největších výzev při zpracování zvoleného tématu byla nezbytná změna přístupu k filmu. Náš pohled na film se odvíjí od toho, jaké máme od něho očekávání. Pro běžné diváky, mezi které se počítám, je film prostředkem k přenesení se do jiných míst a období, k prožití příběhů a dobrodružství, která nás mimo filmové plátno nečekají. Film je tedy pro nás především zábavou. Při zkoumání historie jakékoliv kinematografie nelze s tímto pohledem vystačit. Film hrál v určitých etapách různé role a chceme-li pochopit jeho význam, musíme poznat prostředí jeho vzniku a umět ho zasadit do širšího společenského kontextu. Nelze se tedy nadále pohybovat v mantinelech vymezených fanouškovským pohledem. Je nevyhnutelně nutné dívat se na film více kriticky a ze znalosti kontextu usilovat o přesnější pochopení daného filmu či směru. Film není oddělitelný od doby a místa svého vzniku. Zkoumáním sociálních, politických a kulturních vlivů můžeme lépe pochopit, jak se v nich tyto vlivy odráží a jak film zpětně působil na diváky. Právě z tohoto důvodu je hlavním záměrem mé práce zasazení korejského filmu a potažmo celé národní kinematografie do dějin filmu jako takových.
Způsob zkoumání filmové historie se odvíjí od otázek, které si historik klade. Jakými otázkami se na půdorysu mapování historie korejské kinematografie bude zabývat tato práce? Protože je koncipována jako přehled dějin korejské kinematografie v rámci kinematografie světové, bude na prvním místě otázka vzájemné interakce. Jak se odrážely mezinárodní vlivy na korejský film? Udával někdy korejský film mezinárodní trendy? Jaké kinematografie nejvíce ovlivnily tu korejskou? Jak si stojí lokální filmy v silné konkurenci japonských a čínských snímků? Neméně podstatné otázky se týkají fungování filmového průmyslu. Jak vypadala produkce a distribuce korejských filmů na domácím a zahraničním trhu? Jak měnily zákony vztahující se ke kinematografii? Točí se filmy na korejském poloostrově klasickým studiovým způsobem? Jak se produkují nezávislé či dokumentární filmy? Kdy a za jakých okolností byly do Koreje uvedeny technologické novinky? Jak moc byl film nástrojem v rukou politiků a jak se na něm promítla korejská novodobá historie? Jaké filmy nejvíce lákají domácí publikum a z jakého důvodu? S každou z výše uvedených otázek jistě vyvstanou otázky další. Vzhledem k limitům bakalářské práce, i mým vlastním, nelze každý jev tak rozsáhlého tématu jako je národní kinematografie prozkoumat do patřičné hloubky, jakou by si zasloužil. Přesto věřím, že ve většině případů nezůstává tato práce pouze u povrchního popisu a sled událostí v ní nastíněných je dostatečně pochopitelný.
Korejský film, či přesněji jihokorejský, se v posledních letech dostal do středu zájmu filmových kritiků a fanoušků. Jako nedílná součást tzv. korejské vlny se jeho popularita rozšířila nejprve po východní Asii a poté v jisté míře do celého světa. Osobní zaujetí pro tuto u nás exotickou kinematografii bylo pro mě symbolickým odrazovým můstkem k proniknutí do kultury této země a následně vyústilo ve studium koreanistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Nepovažuji se za filmového odborníka, k filmu mě více než erudice pojí nadšení a okouzlení stříbrným plátnem, které mě provází celým životem. Jednou z největších výzev při zpracování zvoleného tématu byla nezbytná změna přístupu k filmu. Náš pohled na film se odvíjí od toho, jaké máme od něho očekávání. Pro běžné diváky, mezi které se počítám, je film prostředkem k přenesení se do jiných míst a období, k prožití příběhů a dobrodružství, která nás mimo filmové plátno nečekají. Film je tedy pro nás především zábavou. Při zkoumání historie jakékoliv kinematografie nelze s tímto pohledem vystačit. Film hrál v určitých etapách různé role a chceme-li pochopit jeho význam, musíme poznat prostředí jeho vzniku a umět ho zasadit do širšího společenského kontextu. Nelze se tedy nadále pohybovat v mantinelech vymezených fanouškovským pohledem. Je nevyhnutelně nutné dívat se na film více kriticky a ze znalosti kontextu usilovat o přesnější pochopení daného filmu či směru. Film není oddělitelný od doby a místa svého vzniku. Zkoumáním sociálních, politických a kulturních vlivů můžeme lépe pochopit, jak se v nich tyto vlivy odráží a jak film zpětně působil na diváky. Právě z tohoto důvodu je hlavním záměrem mé práce zasazení korejského filmu a potažmo celé národní kinematografie do dějin filmu jako takových.
Způsob zkoumání filmové historie se odvíjí od otázek, které si historik klade. Jakými otázkami se na půdorysu mapování historie korejské kinematografie bude zabývat tato práce? Protože je koncipována jako přehled dějin korejské kinematografie v rámci kinematografie světové, bude na prvním místě otázka vzájemné interakce. Jak se odrážely mezinárodní vlivy na korejský film? Udával někdy korejský film mezinárodní trendy? Jaké kinematografie nejvíce ovlivnily tu korejskou? Jak si stojí lokální filmy v silné konkurenci japonských a čínských snímků? Neméně podstatné otázky se týkají fungování filmového průmyslu. Jak vypadala produkce a distribuce korejských filmů na domácím a zahraničním trhu? Jak měnily zákony vztahující se ke kinematografii? Točí se filmy na korejském poloostrově klasickým studiovým způsobem? Jak se produkují nezávislé či dokumentární filmy? Kdy a za jakých okolností byly do Koreje uvedeny technologické novinky? Jak moc byl film nástrojem v rukou politiků a jak se na něm promítla korejská novodobá historie? Jaké filmy nejvíce lákají domácí publikum a z jakého důvodu? S každou z výše uvedených otázek jistě vyvstanou otázky další. Vzhledem k limitům bakalářské práce, i mým vlastním, nelze každý jev tak rozsáhlého tématu jako je národní kinematografie prozkoumat do patřičné hloubky, jakou by si zasloužil. Přesto věřím, že ve většině případů nezůstává tato práce pouze u povrchního popisu a sled událostí v ní nastíněných je dostatečně pochopitelný.
Při zkoumání konkrétní kinematografie stojíme před otázkou, jakému materiálu věnovat
pozornost a který opominout. Vědomě si tedy vybíráme z již beztak nekompletního materiálu
a ve prospěch soudržnějšího výkladu se dopouštíme generalizací. Tomu se při historickém
výkladu nelze vyhnout, vždy se toho děje více, než je kdokoliv schopný postihnout a
opomíjení výjimek a odchylek napomáhá srozumitelnosti výkladu. V případě této práce bylo
velkým omezením složitý přístup ke starším filmům. Podařilo se mi zhlédnout zhruba
polovinu ze stovky nejvýznamnějších korejských filmů, jak je na svém webu uvádí Korejský
filmový archív. Řada děl z tohoto seznamu nebyla od doby svého uvedení do kin znovu
distribuována, a proto je přístup k nim zejména ze zahraničí prakticky nemožný. Proto jsem se
v několika případech musel spolehnout pouze na písemné zdroje a neměl jsem možnost
některé filmy a trendy posoudit na základě vlastní zkušenosti a pozorování. Takovéto situace
jsou naštěstí výjimečné a většinu filmů v této práci rozvedených jsem mohl posoudit osobně.
Severokorejská kinematografie je zpracována v samostatné kapitole. K této oblasti je minimum relevantních zdrojů a dostupné filmy se počítají v jednotkách kusů. Nedostatek informací a téměř výlučně propagandistická tvorba jsou důvody, proč je tato část zpracována pouze v hrubých rysech. V opačném případě by úroveň generalizací a neověřitelných tvrzení dosáhla nepřípustné úrovně.
Práce je zpracována chronologicky a dělení kapitol zpravidla odpovídá dekádám. Od konce druhé světové války, kdy poprvé můžeme mluvit o fungující korejské kinematografii, vždy po dvou kapitolách věnovaných domácí kinematografii následuje srovnání stím nejpodstatnějším ze světového dění. V kapitolách věnovaných mezinárodnímu filmu je nejvíce prostoru věnováno americké, evropské a dálněvýchodní kinematografii. Tyto regiony měly na formování korejského filmu největší vliv, a proto je jim dán prostor na úkor z pohledu této práce irelevantních kinematografií zemí Jižní a Latinské Ameriky, Afriky a Austrálie.
Severokorejská kinematografie je zpracována v samostatné kapitole. K této oblasti je minimum relevantních zdrojů a dostupné filmy se počítají v jednotkách kusů. Nedostatek informací a téměř výlučně propagandistická tvorba jsou důvody, proč je tato část zpracována pouze v hrubých rysech. V opačném případě by úroveň generalizací a neověřitelných tvrzení dosáhla nepřípustné úrovně.
Práce je zpracována chronologicky a dělení kapitol zpravidla odpovídá dekádám. Od konce druhé světové války, kdy poprvé můžeme mluvit o fungující korejské kinematografii, vždy po dvou kapitolách věnovaných domácí kinematografii následuje srovnání stím nejpodstatnějším ze světového dění. V kapitolách věnovaných mezinárodnímu filmu je nejvíce prostoru věnováno americké, evropské a dálněvýchodní kinematografii. Tyto regiony měly na formování korejského filmu největší vliv, a proto je jim dán prostor na úkor z pohledu této práce irelevantních kinematografií zemí Jižní a Latinské Ameriky, Afriky a Austrálie.
Názvy filmů jsou v češtině. Pokud byl film uveden v české distribuci či na českém
festivalu, je na prvním místě uváděno toto distribuční, resp. festivalové jméno. Nebyl-li u nás
nikdy promítán, je český název překladem originálního. Při první zmínce je za názvem
v závorce uveden originální název v korejštině, poté v české vědecké transkripci. Dále je
uveden režisér filmu a rok uvedení do kin. Většina korejských filmu je mezi širší vědeckou i
laickou veřejností známa pouze pod mezinárodními anglickými názvy, proto jsou tyto
uvedené ve filmovém rejstříku na konci práce.
Žádné komentáře:
Okomentovat