Přichází králík aneb oslavy Nového roku

Konec minulého týdne byl ve znamení oslav Nového roku. Samozřejmě šlo o Nový rok podle lunárního kalendáře, tedy o to, co je vě světě známo jako Čínský nový rok. Příchod králíka znamenal hned několik věcí, tou nejlepší pro mě byly nepochybně tři volné dny. To už ani není prodloužený víkend, to je spíš volný týden přerušený dvěma pracovními dny. Nic velkýho jsem nepodnikal, protože je tu slušná zima a nechci zbytečně utrácet. To spíš někam vyrazím, až mi skončí škola za měsíc a půl.

obr.: moje třída, mě snad najdete. Druhá zleva je Bulharka, úplně napravo je Mongol, všechny ostatní holky jsou Číňanky.

Pro Korejce znamená Nový rok hlavně povinnost vzdát úctu nejstarším členům rodiny, což ve výsledku znamená, že se Soul téměř vylidní a všichni vyrážejí na venkov. Je sice fajn vidět skoro prázdné silnice, ale mnohem horší je vidět zavřené skoro všechny restaurace. To by nebyl problém, kdyby nám ovšem nezavřeli i všechny menzy.

obr.: na Nový rok bylo metro příjemně vylidněné. A když už tam někdo byl, tak šlo potkat i takovéto kouzelné dědečky.

Pár restaurací otevřených naštěstí bylo, takže jsem nemusel hladovět. Minulé úterý proběhly menší oslavy přímo ve škole, když si někteří zahraniční studenti korejštiny nachystali svá vystoupení a ostatní se na ně šli podívat. Většinou se zpívalo nebo tančilo. Občas ty bylo docela dobrý, většinou aspoň roztomilý. Tentokrát nebude moc fotek, ale mám to přímo na videu, tak to posuďte sami.

video: čínské studentky a jejích rozkošné vystoupení i s rozhovorem. 

video: další Číňanky a jejich sexy tanečky a pozdrav.

obr.: s mojí nejlepší kámoškou Carinou z Německa.

Hlavní město na tyto svátky připravilo pro občany i turisty spoustu akcí, ty zřejmě největší probíhaly i ve skanzenu Hanok Namsan Folk Village nedaleko od namsanské rozhledny. Veselilo se po tři dny, já tam šel pouze na první dva. Samozřejmě šlo hlavně o tradiční tance a zpívání, připraveny ale byly i soutěže. Ty probíhaly ve dvou kategoriích, pro Korejce a pro cizince. Chvíli jsem na to koukal, a když moderátor řekl, že v obálkách, které předává soutěžícím, jsou peníze, tak jsem se hned přihlásil. Vzal jsem s sebou ještě Carinu a šli jsme házet šípy do takových obručí, což je jedna z tradičních her na Nový rok.

obr.: mistr při práci.

Nebudu to natahovat a hned vám řeknu, že jsem byl nejlepší, když jsem trefil dvě z pěti. Radost vystřídalo zklamání, když jsem otevřel dvě vyhrané obálky a místo peněz tam byly přívěšky. Takhle oblbovat lidi, to se nedělá. Sice jsem si říkal, že to je divný, že rozdávaj peníze, ale neměl jsem důvod tomu nevěřit, když rodiče za vzdání úcty dělají to samé a obdarovávají potomstvo obálkami s pěnězi. Měl jsem v plánu za vyhráné peníze si koupit něco fajn k narozeninám, které jsem měl přesně v první den oslav, takhle jsem si to musel zacálovat ze svýho.

obr.: u podobných dortů jsem slintal od příjezdu do Koreje. K narozeninám jsem si jeden prostě musel koupit. Cena cca 250 korun.

No nic, aspoň jsem těm několika stovkám přihlížejících převážně Korejců ukázal, jací jsou Češi borci. A chuť jsem si spravil u stánku, kde servírovali zadarmo sladkosti. Sice byli nic moc, ale znáte to o tom darovaném koni.

obr.: kimčchi zadarmo = stometrová fronta hladovců.

obr.: když jsem u jídla zadarmo, tak se vytáhla naše kolej, která dala každému docela velké balení rýžových koláčků. Stačilo pouze být ubytovaný student.

obr.: na akci přišel i starosta Soulu. Jako správný politik se nechal fotit s malými dětmi a rozdával úsměvy na všechny strany.

V druhý den oslav byla největší atrakcí šamanka, která přesně hodinu za doprovodu hlasité disharmonické hudby přiváděla do transu postupně sebe a pak i pár lidí okolo, aby celé své vystoupení zakončila rozhazovaním ovoce.

obr.: jestli ji naserete, tak vás rozseká na kousíčky.

V tu chvíli to tam vypadalo jak v Africe při rozdělování potravinové pomoci. Zmatek, tlačenice a desítky napřažených rukou. Jsem to jen z povzdálí sledoval a jeden milý Korejec mi dal svůj vlastní úlovek, takže jsem měl dvě mandarinky, banán a půlku okurky. Na Korejce je spoleh, i kdyby sami neměli, tak vám dají první poslední.

video: korejští bubeníci nejsou žádná ořezávátka. Malá část jejich parádního vystoupení.

video: tradiční tanec na tradiční hudbu.

video: něžnější polovina lidstva tančila ladněji.

video: kompletní Arirang, tradiční korejská lidová píseň, taková neoficiální hymna.

A ještě jedné akce jsem zúčastnil. Ta sice byla už před čtrnácti dny, ale šlo taky o oslavy Nového roku. Pořádalo ji Global Center, Honza ji vyšťoural někde na fejsbůku a já tam šel s vidinou jídla zadarmo. V tomhle ohledu byl cíl mise splněn, protože kromě tradiční polévky s koláčky z rýžové mouky jsem tam ochutnal i nějaké mongolské a filipínské jídlo.

obr.: takhle to tam vypadalo. Kdo na sobě neměl hanbok, prohrál.

Po několika písních nám pustili video o Sedžongovi, což je nejvýznamnější korejský panovník historie a pak mě několik paní prudilo s otázkami, co si o tom videu a Sedžongovi myslím. Tyhle otázky mi dost lezou krkem, protože se na ně ptají všude. Stačí být cizinec někde v muzeu nebo na podobném místě a můžete si být jisti, že vás minimálně vyzpodívají, v tom horším případě budou chtít rozhovor do televize. I tady na této akci jsem byl vyzpovídán do televize, aspoň že ta moderátorka byla strašná fešanda. Měl jsem na sobě tradiční korejský oděv, hanbok, takže jsem měl v té televizi určitě pěknou ránu.

obr.: z té slečny uprostřed se vyklubala televizní moderátorka.

obr.: na Nový jsou asi slevy na děti. Viděli jsme podezřele mnoho dětí v nákupních vozících.