Nixon chtěl zlepšit vztahy s Čínou a Ruskem, 1970 Kisinger tajná návštěva v Pekingu, směřovalo k uznání ČLR v OSN (stalo se 1971, odešel Taiwan), 1972 smlouva USA – ČLR, smlouva s Ruskem o omezení zbraní. Čína chtěla mezinárodní uznání KLDR. Rusko-čínská roztržka, KLDR s Čínou. Rusové pro status quo na poloostrově, varují, že KLDR nepomůžou v případném konfliktu. 1969 Nixonova doktrína – omezuje vojenskou účast USA v místních konfliktech. USA uznaly KLDR až se vstupem do OSN 1992. Japonsko – podpora pouze KR.
Vstříčné kroky mezi KR-KLDR:
1970 Pak Čŏng-hui – ochota jednat s KLDR, ale tři podmínky:
Opuštění od záškodnických akcí, prohlášení KLDR o neusilování o tažení na jih a ověření obojího od OSN. Zřízena byla horká linka Soul – Pchjongjang a stálé kanceláře v Pchanmundžomu, pak se jednalo tam.
1972 jednání šéfa KCIA 이후락 a mladšího bratra Kim Il-sŏnga 김용주, vzniklo společné komuniké obsahující například ustavení koordinačního výboru o sjednocení. Jih chtěl řešit praktické věci, sever politiku.
Cvičení Team spirit – USA a KR, každé jaro od 1976, vždy znamená přerušení jednání. Jednání jen mezi KR a KLDR.
1976 sekyrový incident – KR a USA šli porazit strom do pásma KLDR, střelba.
1978 dočasné uzavření jednání, ale stejně se nikdy nic neujednalo.
Čína pomohla KLDR navázat diplomatické styky se spoustou zemí (cca 70), i sever Evropy.
1975 jednání v Helsinkách – jeden z bodů prohlášení – nebude se zbrojit (stejně se zbrojí)
최규하 Čchä Kju-ha
Po zastřelení Pak Čŏng-huie se stává prezidentem Čchö Kju-ha. Vládl necelé dva měsíce, než proběhl další vojenský převrat. Velmi nevýrazný. Lidé si mohli vydechnout, vyjadřovali nespokojenost, vznikla anarchie, které říkali demokracie.
obr.: smuteční procesí po úmrtí Čche Kju-hua, říjen 2006.
Povstání v Kwangdžu
Provincie Čolla s hlavním městem Kwangdžu se stala velmi levicová a protivládní.
18. května 1980 – armádní složky provedli výsadek do Kwangdžu – smrt spousty civilistů. Neví se, kolik lidí zemřelo. Na příkaz budoucího prezidenta Čon Tu-hwana. Konec všem nadějím na obraz v politice na dalších osm let. Zatýkání lidí po celé zemi včetně budoucích prezidentů Kim Jong-sama a Kim Tä-džunga, ten byl odsouzen k smrti za protivládní akce. Po zásahu Amnesty international dostal doživotí a byl vypovězen ze země do USA, uprchl zpět do Koreje.
obr.: hřbitov v Kwangdžu, kde jsou pochovány oběti povstání.
obr.: veleúspěšný film May 18 z roku 2007 vypráví právě o povstání v Kwangdžu.
전두환 Čŏn Tu-hwan
Vystoupil z armády a nechal se zvolit prezidentem. KLDR zaspalo se svým návrhem na sjednocení. Opakovala svůj návrh z 60. let (ještě hloupější), ale už vládl Čŏn Tu-hwan. Vzájemné vztahy na bodu mrazu, KLDR se pokusila o atentát na Čŏn Tu-hwana v Barmě. Čŏn se zdržel v zácpě a bomba zabila místo něho velvyslance a dalších sedmnáct lidí. Čŏnovi to navíc zlepšilo image, stal se hrdinou. Čŏn Tu-hwan se před svým odstoupením rozhodl pro Ro Tchä-ua jako svého nástupce. Čŏn měl finanční skandály a odešel do kláštera.
obr.: Stařík Čŏn Tu-hwan nalevo, osobu napravo netřeba představovat.
Jednání přes Červený kříž – 1985 – první historická návštěva rozdělených rodin, 4denní setkání na severu. Další setkání se už neuskutečnilo.
obr.: záběr z již jedenáctého setkání rozdělených rodin, 28. srpen 2005.
Jednání o OH v Soulu – možnost společného týmu. Každá strana měla své požadavky, KLDR chtělo konání her i v Pchjongjangu plus zahájení nebo ukončení. KR o tom uvažovala. Jednání bez konkrétní dohody. 1988 KLDR se rozhodlo neúčastnit se OH (ještě Kuba). OH představili KR ve skvělém světle.
Velké změny v Evropě a Rusku – díky Gorbačovovi. Ten začal jednat a obchodovat s KR. Postupná transformace Číny – Teng Siao-pching – komunista pragmatik, ekonomicky pozvedl Čínu, dovolil podnikání. Rusko a Čína nadále verbálně podporovali KLDR, ale obchodovali s KR.
2. polovina 80. let – schválnosti ze strany KLDR:
1986 KLDR staví elektrárnu na řece, která teče do KR, hrozí problémy s vodou.
Zničení letadla KAL 858. (viz Slzy mé duše)
1989-90 převraty v zemích východní Evropy a v Rusku.
Žádné komentáře:
Okomentovat