KLDR - padesátá a šedesátá léta aneb jsme na tom líp než na jihu

Dnes se podíváme blíže na poválečný vývoj v Korejské lidově demokratické republice. Začneme až po korejské válce, protože rozdělení Koreje a následné korejské válce jsem se tu věnoval až dost, takže není důvod to zase opakovat. Text jsou poznámky z volitelného předmětu docenta Pucka, nebojím se říct největšího českého žijícího znalce této země. Přátelé KLDR si mohou užít jediné období, kdy na tom byla jejich milovaná země lépe než kapitalisti na jihu. A pro navození lepší atmosféry si to doprovodíme propagačními plakáty.

3letý plán obnovy a rekonstrukce 54-56

obr.: "Chovejme kozy v každé domácnosti!".



Poválečná obnova – průmyslová výroba – v porovnání s rokem 49 byl průmysl v roce 54 na 50%, lehký průmyslu na 99%, zemědělství 75%. Státní plánování, zestátnění, vymícení statkářů – jako u nás.

Hlavní směry – odstranění koloniální jednostrannosti (zásobování Japonska), ti nedělali nic, co nepotřebovali – to právě chtěli rozvinout Korejci. Zásady socialistického zřízení – industrializace – důraz na těžký průmysl, lehký na druhém místě. Stavení vodních elektráren, lodí (strojírenství). Utahování opasků. Budování textilního průmyslu – byl hlavně v KR. Vyrovnávání disproporcí mezi odvětvími, dále pokračovalo združstevňování.

obr.: Prevence a zase prevence. Vytvořme úplný systém preventivního vetenirárního očkování!"



Zemědělství – vytváření družstev – ze začátku obhospodařovali pouze malou část půdy, nuceni se podřídit. V další pětiletce plán dokončit zestátnění na 100%. Nejdříve dvě tři vesnice spolu, poté větší, stát dodával zemědělské stroje. Mělo to úspěch, na začátku 60. let byla KLDR na tom lépe než KR. Hlavní cíle tříletého plánu byly dokonce překročeny – velmi kladné hodnocení plánu. Velká závislost na pomoci zvenku – jedině od socialistických zemí, hlavně od Ruska a Číny. 밭 suché pole jako u nás, 논 zavlažované pole (tj. rýžoviště).

5letý plán 57 – 60 (61)

obr.: Pokud rozpoutáte invazní válku, nejdříve rozdrtíme Američany!"



Údajně splněn dříve, v roce 60. Nešlo o rekonstrukci, ale upevnění ekonomických základů socialismu, zajištění výživy, odívání a bydlení. Heslo 의식주 (의복 oděv, 식 jídlo,주택 obydlí). Ústup od těžkého průmyslu na lehký, ale stále nebyl na prvním místě. Plán zvýšit vše na zhruba trojnásobek oproti roku 56.

Energetický průmysl -Základní podmínkou oživení průmyslové výroby bylo obnovit zničený energetický průmysl. Stavba tepelných elektráren na uhlí, ale vodní převládaly. vodní elektrárny přes nesporné výhody levného provozu mají i řadu nevýhod (sezónnost zdrojů)

Důležitý obchod s barevnými kovy – my jsme zpracovávali rudy – elekrolická měď, olovo, zinek, zlato, stříbro – krátce se dováželo k nám (zlato, stříbro). Ze zemědělskoprůmyslové země se stala průmyslovězemědělskou. Posílení socialialistického zřízení. Skoro stoprocentní zestátnění zemědělství.

obr.: "Přestože pes štěká, konvoj vyráží!"



Metalurgie a strojírenství – heslo: železo a stroje jsou králem průmyslu. Železárny, koks, ocelárny, barevné kovy (Nampcho) – my tam vybudovaly válcovnu kovů. U Wonsanu 문평 podzemní závod 회천 na obráběcí stroje, my ho vybudovaly, dnes největší závod v Koreji. Závod na měřící stroje v Pchjongjangu (my), závod v 덕천 – dnes automobilka (my pomáhali vybudovat).

Chemický průmysl – velký význam v KLDR, hlavně umělá hnojiva.
Nepovedená hnutí jako stoje rodí stroje – rodili spíše zmetky. Potraviny – už dříve se dovážely z jihu, nutno zvýšit jejich produkci skrze umělá hnojiva. Výroba cementu – dodnes vyvážejí (i my dováželi).

Združstevňování – u nás měli malí rolníci větší sílu. V Koreji rolníci dostali půdu do věčného vlastnictví, ale pak bylo nutné je přesvědčit, že se jim lépe povede v družstvu – rychlý proces. V roce 57 z 95% hotovo, třináct tisíc družstev. Odpor nebyl masový, protože stát pomáhal a navíc vlastnil zavlažovací systémy. Družstva fungují dodnes – naše měli vlastní rozpočet a jeli na vlastní pěst. V Koreji se o bytovou výstavbu, zavlažování a mechanici staraly vlastně napůl státní podniky. Intenzifikace zemědělské výroby – pěstování rýže v horách, rozšiřování půdy i z mořského dna.

obr.: "Vyžeňmě Američany a sjednoťme rodnou zem!"



Čtyři hlavní směry – zavlažování, elektrifikace (pro venkov, čerpadla), mechanizace (traktory, náklaďáky, stoje na přesazování rýže – byly neefektivní), chemizace (hnojiva). Pěstovalo se hlavně – rýže, kukuřice, pšenice, proso, ječmen, burské oříšky. Brambory skoro vůbec.