Rodeo v říši divů

Dneska jsem si přivstal a tento odvážný čin hodlám po dlouhé době přetavit v nový příspěvek na blog. A bude to pokračování loňského cestování po východě USA, protože toho nemusím moc psát a akorát nahraju hodně obrázků.

Z NP Capitol Reef jsme pokračovali do jiného NP, Bryce Canyon. Předloni jsme ho vynechali, nikdo o něm v podstatě nic nevěděl, což se mi zpětně jeví dost zvláštní. Je to totiž neuvěřitelně krásné místo. Do Bryce Canyon jsme přijeli večer a uviděli jsme reklamu na rodeo. Bylo to poslední rodeo v roce a říkali jsme si, že když bude vstupné do deseti doláčů, tak že půjdeme. No a bylo to přesně deset, tak jsme šli. Bylo to celkem dobrý, začínaly děti a různé jízdy na čas, pak pořádný chlapi na koních a na konci chlapi na bejcích. Nikomu se nic nestalo, ale párkrát k tomu nebylo daleko. Chlápek sednul na bejka, ten ho po pár vteřinách sundal a ostatní chlapi pobíhali okolo a hlídali, že bejk chlapa nerošlape na kaši. Současně si hlídali vlastní kůži. Trvalo to asi dvě hodiny, a přestože to bylo menší rodeo jen s několika stovkami diváků, každýmu bych to doporučil. Skoro celý následující den jsme měli na průzkum národního parku. Vybrali jsme si jednu středně dlouhou trasu asi na tři hodiny a pak jsme se ještě přesunuli na pár vyhlídek autem. To, oč v Bryce Canyon běží, není kaňon, ale obří amfiteátr se skalními útvary Hoodoo. Je to neuvěřitelný pohled, jsou jich tam tisíce a nikdy jsem nic podobného neviděl. Většina národních parků jsou krásné hory, jezera, kaňony a podobně, ale tohle je něco úplně jiného. Působí to téměř nereálně, jako filmové kulisy z nějaké fantasy. Jestli se někdy budete pohybovat po Utahu, rozhodně sem musíte přijet.