Zábavní park Lotte World

V pátek jsem byl se všemi spolužáky v Soulském zábavním parku Lotte World. Těšil jsem se docela hodně, ale zas taková pecka to nebyla. Trochu se to dalo předvídat, když tam jdete v zimě, tak si asi moc vodního parku neužijete. A už vůbec si ho neužijete, když tam není. Velkých atrakcí tam je pomálu, přeci jen polovina parku je v obrovské kryté hale, kde to nejde tak moc rozbalit. Vstupenku ale platila škola, takže jsem žádné finanční ztráty neutrpěl. Pokud tam chcete jít na vlastní triko, připravte si asi šest stovek.

obr.: Nina a Ikuko, moje dvě fešné spolužačky.

Učitelka nám říkala, ať si vezmeme jídlo s sebou, že v parku je příšerně drahé. Nic překvapivého. Překvapivější je, že jídlo jsem si s sebou přinesl jenom já, ostatním došly zásoby už po pár hodinách. Já byl zásoben čtyřmi levnými kimpaby a dvěmi snickerskami. Když jsme hledali místo na oběd, naše zoufalství vyústilo v odchod z parku a oběd v levné korejské hamburgrárně Loteria. Ale pohlídali jsme si, abychom se mohli vrátit, přeci jen když jsem tam, tak hezky vlezu na všechno, co tam mají. Podobných hrdinů bylo málo, překvapivě většinou kluci měli záchvaty paniky.

obr.: celá třída v plné kráse na zasněné fotce.

Nejdřív jsme vlezli na takové točité rameno, která s náma pěkně zamávalo. Bylo asi dvakrát větší než to v Dorney Parku ve státech, na kterém jsem byl dvakrát. Za to měl každý před sebou plexisklový kryt, takže mu vítr nevlál ve vlasech a nebylo mu z toho tak šoufl. Ale pokud by chtěl zvracet, aspoň by neohodil ostatní, což se taky počítá. Potom jsme šli na Gyro drop, který byl asi nejvíc adrenalinovou věcí v parku. Vyveze vás 70metrů vysoko a rychlostí 100kiláků vás pustí volným pádem dolů. Celkem legrace a ani tam nebyla fronta, což se nedá říct o ostatních místech.

obr.: nezdá se to, ale jste fakt dost vysoko. Tohle jsem nefotil já, já visím někde tam nahoře.

Pátek asi není nejvhodnější den k návštěvě, ale darovanému lístku na zuby nekoukej. Lotte World ale není ani tak adrenalinovým parkem, jako spíš tématickým parkem. A to takovým, že největším tématickým parkem otevřeným po celý rok na světě. Ročně do něho přijde na osm milionů návštěvníků. Nás ale různá disney představení moc nebrala, přestože byla na fakt hodně vysoký technický úrovni, my šli na něco méně dětinského.

obr.: Gyro Drop.

obr.: vánoční představení pro děti.

obr.: vnitřek parku s bruslící dráhou, která ale nepatří k parku a musíte si koupit extra lístek.

Na autíčka. Jo, přesně na ty, které si určitě pamatujete z každé poutě ze svého dětství. Jediným cílem je nabourat co nejvíc dalších aut a pořádně se jim přitom vysmát do obličeje, případně za zády, záleží na vašem vkusu. Následovalo čtyři dé kino, kde s váma lomcuje sedačka a na brejle vám stříka voda a fouká na vás. Ve spojení s nějakým pořádným filmem by to mohlo být dobrý.

obr.: netřeba komentáře, každý zná.

Se slabšíma náturama jsem zašel na řetízkáč, ale protože trval nekonečně dlouho, tak mi z něho bylo dost blivno. V parku jsou taky dvě docela slušné horské dráhy, ale když jsme na jednu z nich chtěli jít, čekací doba byla padesát minut. Jako já bych to vydržel, ale ostatní to viděli jinak. Ti ale postupně odpadávali, až jsem zůstal jen já a Nina z Německa.

obr.: zrcadlový sál byl dobrej, několikrát jsem jim tam hlavou orazítkoval zrcadla.

obr.: tohle byla fakt nechutný. Okolo lávky se točí spirála a prakticky není možné ji přejít, aniž byste nespadli a nebylo vám z toho blbě.

A spolu jsme si na to zašli. Čekali jsme asi čtyřicet minut a jeli tak dvě minuty. Jízda to byla fajn, akorát polovina byla ve tmě, protože se jezdilo v útrobách haly. Jak z toho máte něco mít, když nic nevidíte? Spolu jsme se pak romanticky prolétli balónem připevněným u stropu, který obletí dokola celou halu. Další romantika byla jízda monovlakem, který jezdí i do venkovní části parku. Nina ale má korejského přítele, kterého skoro nevidí, protože jako správný Korejec jde po práci vždy chlastat s šéfem a vrací se zničený kolem půlnoci. Přesto v té romantice nehledejte žádné pokoutné úmysly, já respektuju osobní vlastnictví.

obr.: pohled z balónu u stropu haly. Objel ji za třináct minut.

Na parku je blbý to, že z té mapy, co tam mají, se nedá poznat, kde se dá na atrakce nastoupit, takže jsme je často dost hledali. Když už jsme našli tu druhou dráhu, která jezdí i venku, tak byla zavřená, protože jezdí jen do sedmi. Škoda, ta vypadala fajnově. Před odchodem jsme ještě mrkli na multimediální laserovou šou, představující znamení zvěrokruhu.

obr.: korejský bůh mi vysvětluje, co to znamená být vodnářem.

Všechno, co můžete postrádat v Lotte Worldu, najdete v jiném korejském zábavním parku Everlandu, který má obrovské horské dráhy, vodní svět a taky třeba vlastní zoo se safari. Ale ze Soulu se tam jede dvě hodiny.

obr.: jedna z nejdrsnějších horských dráh na světě T Express je právě v Everlandu a navíc je dřevěná. Sklon má 77 stupňů!!!